V jednom z článků tohoto čísla věnujeme hodně místa sochařské výzdobě svatovítského chrámu. Kromě ní ale musíme připomenout ještě jedno významné dílo Karlovy doby: bronzové sousoší sv. Jiří bojujícího s drakem na třetím nádvoří Pražského hradu.
Je pozoruhodné už z historického hlediska – v důsledku ničení pohanských památek v raně křesťanském období, jež přestál jen jezdecký pomník Marka Aurelia na římském Kapitolu (omylem považovaný za zpodobení sv. Konstantina), se totiž jedná o druhé nejstarší bronzové sousoší tohoto druhu a velikosti na světě. A co více – díky Bohuslavu Balbínovi, který nám zapsal údaje na štítu jezdce (dnes ztraceném), známe jak letopočet odlití díla – rok 1373, tak jména jeho tvůrců, bratří Martina a Jiřího z Kluže.
Udivující je především pokročilá umělecká úroveň živě podaného výjevu, náznak rotačního pohybu postav a detailní a anatomicky přesné ztvárnění vzpínajícího se koně (včetně žil patrných pod kůží na jeho hrudi) – to je už natolik blízké rodící se renesanci, že se v minulosti objevily pochybnosti, zda vůbec jde o dílo z uvedené doby. Tím spíš, že při korunovačních slavnostech Maxmiliána II. roku 1562 se sousoší zřítilo pod vahou zvědavců přihlížejících turnaji a muselo být opraveno. Postava světce v brnění navíc nevybočuje příliš z gotické tradice… nebyl tedy alespoň jeho kůň tehdy vytvořen znovu? Nebyl, jak dnes víme už téměř s jistotou (stopy po zmíněné opravě se skutečně našly, ale jen na šíji koně), a o to vášnivější bývají spory o „národní příslušnost“ tohoto unikátu, zasahujícího až do žánru nechtěného humoru.
Kluž leží v Sedmihradsku, dnes rumunském. To, že odlitek pražského sousoší před tamní katedrálou je oslaven příslušným nápisem na soklu a běžně vydáván za originál, je zábavné, ale vcelku neškodné. Jenže v minulosti bývala Kluž coby Kolozsvár součástí Uher, takže pro maďarské návštěvníky Pražského hradu jde jednoznačně o dílo maďarských mistrů, a Němcům, kteří vědí, kdo vlastně ten Klausenburg a celé Sedmihradsko po celá staletí obýval, je to jedno, ti mají slavných mistrů dostatek. A Češi? Těm je to vcelku jedno taky, protože Martin s Jiřím byli možná jenom kovolitci, zatímco model mohl být dílem neznámého umělce z okruhu svatovítské huti. Ale i to je jen nepodložená hypotéza.