V minulosti značnou část českobudějovického pánevního dna porůstaly na sušších místech doubravy a níže položené lužní lesy, hlavně podmáčené olšiny. Mezi nimi často ležely mokřadní louky zvané blata. První rybníky, které ve středověku budovali na zamokřených místech majitelé panství, se nazývaly stavy a většinou jen odvodňovaly zamokřenou půdu. Pozdější chov ryb, zejména kaprů, byl však stále promyšlenější a zajišťoval v hladovém středověku i nový druh obživy. Zlatý věk jihočeského rybníkářství nastal ev druhé půlce 15. století a vyvrcholil ve století šestnáctém. Uvádí se, že celková rozloha jihočeských rybníků byla tenkrát čtyřikrát větší než dnes. Tehdy také vznikla většina rybníků v Českobudějovické pánvi. Byly budovány jako promyšlené rybniční soustavy, navzájem propojené potoky a umělými stokami. Tento odkaz minulosti přijali Jihočeši s vděčností a rybníkářství patří doposud k prioritám tohoto kraje.
Protože kraji chybí přirozená jezera, jsou zdejší, většinou mělké rybníky obklopeny mokřadním pásem, kam se uchyluje mnoho vodních a mokřadních druhů zvířat i rostlin. Tyto biotopy rozšiřují pestrost jihočeské krajiny a často jsou i chráněnými lokalitami. Kromě toho plní rybníky nejméně už půl století i funkci rekreační.
Pro turisty je nejpřitažlivější jižní část Českobudějovické pánve, která se táhne od Českých Budějovic na severozápad. Leží v ní víc jak 50 rybníků včetně dvou mimořádně velkých – Bezdreva a Dehtáře. Shodou okolností byla právě tato oblast vyhlášena Významným ptačím územím roku 2009 v soustavě Natura 2000. Na zdejších rybnících hnízdí například slavík modráček, rybák obecný, kvakoš noční, ba i vzácný kolpík bílý.
Většina zajímavých, krásných a k rekreaci vhodných rybníků leží v blízkosti měst a obcí, a tak si jejich návštěvu můžeme spojit se zajímavými výlety, ať už pěšky nebo na kole. Turistické trasy a cyklostezky jsou dobře značené a bližší informace k nim si můžeme najít na internetu.
Nejsnáze dosažitelné jsou Vrbenské rybníky v příměstské části Českých Budějovic, které jsou také významnou přírodní rezervací. Pro zájemce o skutečné přírodní hodnoty tady byla v roce 1993 vybudována naučná stezka Po hrázích Vrbenských rybníků. Vrbenské rybníky jsou zajímavé i tím, že je nebudoval žádný feudál, ale měšťané českobudějovičtí. Roku 1458 jim Jiří z Poděbrad udělil souhlas k jejich stavbě a už o dva roky později se začal jako první napouštět Černíš, který je svou rozlohou 41 ha také největší. Pozdě…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Českobudějovicko