Když se v roce 1906 James H. W. Thompson narodil v Delaware, nic nenasvědčovalo, že jeho osud by měl být spojen s dalekým Siamem. Původním povoláním architekt vstoupil za druhé světové války do řad předchůdkyně CIA – Úřadu strategických služeb. Prošel výcvikem na Cejlonu, kde byl připravován na výsadek do severovýchodního Thajska na podporu odbojového hnutí Svobodného Thajska. Do přímých operací se však již nestačil zapojit, na palubě letadla ho zastihla zpráva o japonské kapitulaci. Do země tak přiletěl až dva dny po skončení války.
První obchodní aktivity na thajské půdě pro něho skončily neúspěchem, když se rok snažil o obnovení slávy proslulého bangkockého hotelu Oriental. Zůstal s ním však spojený i ve své další životní etapě. Hosté hotelu ho zde mohli potkat se štůčkem hedvábných látek přehozených přes ruku – obchodní taktika, s níž se snažil nabízet své zboží. Podle legendy bylo tajemství výroby hedvábí objeveno před 4500 lety, když čínské princezně náhodou upadl hedvábný zámotek náhodou upadl do horkého čaje.
Číňané tajemství přísně střežili a jeho vyzrazení bylo trestáno smrtí. Do Evropy se dostalo asi před 1500 lety, když ho dva mnichové propašovali v bambusových holích. Thajské hedvábí bylo považováno za méně kvalitní než čínské, vyznačovalo se však zvláštním leskem. V polovině 20. století se ale v konkurenci laciného textilu stalo ohroženým druhem. V době, kdy se Thompson rozhodl zkusit štěstí v obchodu s tímto artiklem, omezovala se jeho produkce v Bangkoku již téměř pouze na malou islámskou komunitu v okrsku Bangkrua. Ačkoliv Thompson o tomto druhu textilu nic nevěděl, vrhl se s nadšením do práce. Přinesl některá zlepšení, ale především zvýšil rychlost výroby. O zvláštnost jeho hedvábí se starala voda z bangkockých vodních kanálů, která vyvolávala specifické chemické procesy…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2003

Další informace o Thajsku naleznet zde: http://www.sopka.cz