Podzemní dráha, která ve městě funguje od roku 1955, je spolehlivým dopravním prostředkem na cestě mezi dvěma vzdálenějšími body. První trasa měřila necelých 11 km a spojovala osm stanic, jejichž okázalá výzdoba dodnes udivuje obyvatele i návštěvníky Petrohradu. Aktuálně ve městě funguje pět linek o celkové délce přes 118 km s celkem 69 stanicemi, ročně přepraví metro takřka 800 milionů lidí. Do útrob každé stanice musíte vstoupit přes tradiční turnikety, k přepravě vám poslouží typický kovový žeton, který můžete zakoupit v pokladně. Vypadá jako běžná mince, kterou vhodíte do otvoru ve stojanu turniketu. Využít ale můžete také speciální magnetické karty na více jízd či předplacené kupony. Jakmile jednou do metra vstoupíte, můžete se v něm klidně pohybovat třeba celý den, doba pobytu v podzemí totiž není časově omezena.
Okolo stanic metra v centru Petrohradu na vás svými ampliony ze všech stran útočí prodejci s nabídkou na vyjížďku po řekách a kanálech. Ať už zvolíte jakoukoliv z nich, pojedete malou nebo velkou lodí, využijete stále populárnějších plavidel s nástupem a výstupem na libovolném přístavišti po trase, rozhodně nebudete litovat. Z vodní hladiny uvidíte město ze zcela jiné perspektivy, památky na březích před vámi budou defilovat jako záběry ve zrychleném filmu. Vašemu zraku by rozhodně neměl uniknout jeden z mostů na Něvském prospektu. Vznikl na místě, kde tato proslulá městská tepna kříží řeku Fontanku. Aničkovův most je zajímavý nejen svou historií, ale především souborem plastik, které ho zdobí. Autorem koňských sousoší je původem německý šlechtic Peter Clodt von Jürgensburg, který v Rusku působil pod jménem Petr Karlovič Klodt. Nadaný umělec byl oblíbeným sochařem cara Mikuláše I. a mimo jiné vytvořil jezdeckou sochu svého mecenáše, která stojí nedaleko chrámu sv. Izáka. Plastiky na mostě nazvané Krotitelé představují interpretaci známého mýtu o Kastórovi, jednom z bratrů Dioskúrů, vynikajícím jezdci a krotiteli koní. Clodt se zřejmě inspiroval obdobnými sochami se stejným námětem, které ve 40. letech 18. stol. vytvořil pro palác Marly ve Francii umělec Guillaume Coustou (originály se nacházejí v pařížském Louvru). Sousoší se stala neodmyslitelnou součástí města, v době blokády za 2. sv. války je dokonce obyvatelé zakopali pod zem, aby je nepoškodilo ostřelování německých vojsk…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2018