Debrecínu vévodí Velký kalvínský kostel na Kossuthově náměstí. Lajos Kossuth, jedna z velkých postav maďarských dějin, v něm prožíval hvězdné okamžiky svého života, když zde v dubnu 1849 vyhlásil nezávislost Uherska, na krátký čas se stal hlavou státu a Debrecín jeho hlavním městem. Památnou lenošku národního hrdiny kostel opatruje jako vzácnou relikvii.
Pomník Lajose Kossutha stojí před kostelem. Mohutný klasicistní chrám se dvěma věžemi po stranách byl v čele náměstí postaven roku 1820 na místě původního kostela, který na začátku 19. stol. vyhořel. Jednoduchá stavba bez zbytečných zdobných prvků ohromuje svou velikostí, údajně se dovnitř vejdou až tři tisíce sedících lidí. V kostele se často odehrávají různé kulturní akce, z nichž nejznámější jsou velkolepé varhanní koncerty. V severní věži visí obří zvon, k němuž se dostanete po zdolání víc než dvou stovek schodů. Když vyhlédnete okénkem, otevře se vám pohled na město.
V polovině 16. stol. přestoupila většina obyvatel Debrecínu ke kalvínskému vyznání a z města se stalo centrum protestantského hnutí v Uhrách. Proto se Debrecínu přezdívá „kalvínský Řím“. Zdejší kalvínská kolej udržovala styky se západoevropskými protestantskými univerzitami. Ve škole si můžete prohlédnout rozsáhlou knihovnu a muzeum církevních artefaktů. Zjistíte tak třeba, že hlavními symboly kalvinistů jsou hvězda ukazující cestu a kohout, který představuje věrnost.
Na přilehlém Kalvínově náměstí stojí pomníky protestantských kněží a učitelů, které poslala vídeňská vláda v roce 1673 kvůli šíření kalvínské víry na galeje. Součástí reformační tradice je také Malý kalvínský kostel na Kossuthově náměstí, kde debrecínský biskup Péter Balogh v roce 1860 vyhlásil nezávislost maďarských protestantských církví na habsburských panovnících. Věž kostela původně zdobila cibulovitá báň, kterou ale shodil vítr. S cimbuřím vyhlíží poněkud nezvykle.
Na rozlehlém prostranství před Velkým kalvínským kostelem vás upoutá městský erb v podobě mozaiky složené ze 180 000 kousků benátského skla. A pár desítek metrů dál se před vámi rozsvítí přepychová fasáda grandhotelu Zlatý býk. Jméno dostal podle přezdívky majitele hostince, který stál kdysi na jeho místě. Jánosi Bikovi neřekl nikdo jinak než Arany Bika neboli Zlatý býk. Krásnou secesní stavbu navrhl maďarský…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Maďarsko