Kam na lyže

Dnes už má Nový Smokovec v tatranské zimní sezoně pouze menší roli – když nebudeme uvažovat jeho ubytovací kapacity, tak tady najdeme jenom dva kratší vleky s dětskou lyžařskou školou v lokalitě Jakubkova lúka. Jinak se prakticky vše podstatné ve Vysokých Tatrách odehrává v lyžařských střediscích, jež jsou součástí tří nejznámějších osad. Nejprve pojďme na Štrbské Pleso, které už v roce 1970 proniklo do povědomí mezinárodní lyžařské komunity jako pořadatel mistrovství světa v klasických lyžařských disciplínách. Pro tuto příležitost byl v ústí Mlynické doliny vybudován známý Areál snov (dnes Areál snow), k němuž se stále váže většina zdejších lyžařských aktivit. Vévodí mu dva skokanské můstky a z běžeckého stadionu se rozebíhají do okolí Štrbského Plesa tratě s celkovou délkou přes 30 km, zčásti uměle zasněžované. Vyjíždí odtud také moderní čtyřsedačka na úbočí Predného Soliska, odkud se můžete vrátit po sjezdu dlouhém 2,3 km. Ať už si tu nazujete běžky, sjezdovky či snowboard, vždy vaše zážitky umocní fantastické výhledy, třeba na jeden z nejelegantnějších tatranských štítů, bělostným hávem oděnou Vysokou (2547 m). Mluví-li se o Vysokých Tatrách jako o koruně Slovenska, pak Vysoká je zase korunou Vysokých Tater.
.Ve Starém Smokovci jsou lyžařské aktivity soustředěny hlavně na Hrebienku, kde si užijí zejména vyznavači sjezdů. Nejtěžší je šestisetmetrová trať, na níž se kdysi jelo finále Světového poháru ve slalomu, je tu ale i několik tratí lehčích, které obsluhuje pět vleků. Dolů do Smokovce lze odtud sjet po modré sjezdovce vedoucí podél trati pozemní lanovky. Její provozovatel Tatranské lanové dráhy se na Hrebienku stará i o dětské zimní radovánky, vybudoval tady SnowFunPark se sněžným toboganem pro snowtubing i jiné zábavy. Velkému zájmu dětí i dospělých se těší sáňkařská dráha dlouhá 2,6 km, která končí u dolní stanice lanovky a po níž se jezdí i za umělého osvětlení. Starý Smokovec nabízí též několik tratí pro běžkaře, ta nejnovější, čtyřkilometrová, dostala název Smokovecká kyselka.
Samozřejmě záleží na gustu, ale asi nebudeme daleko od pravdy, když řekneme, že to nejlepší, co může sjezdař v Tatrách zažít, je téměř šestikilometrový sjezd z Lomnického sedla (2190 m) k údolní stanici kabinové lanovky v Tatranské Lomnici (850 m) – o co jde, naznačuje už celkové převýšení. Ze sedla padají ke Skalnatému Plesu dvě černé sjezdovky, dále se pokračuje po červené na Štart, mezistanici bývalé lanovky, a odtud už pohodově až dolů po modré. Často se to praktikuje tak, že se přes den lyžuje na svazích pod sedlem a na závěr se sjede až dolů.
.Lyžařský areál v Tatranské Lomnici provozují Tatranské lanové dráhy, které v minulých letech začaly s jeho revitalizací a v letech příštích mu chtějí vtisknout světové parametry. Jedním z dalších navazujících kroků by nyní měla být výměna současné sedačkové lanovky do Lomnického sedla za moderní šestisedačku.
Vysoké Tatry pochopitelně vyhledávají i skialpinisté, kteří mají oficiálně povoleno provozovat svůj sport pouze ve Velké Zmrzlé dolině, v obou Studených dolinách a v Mlynické dolině. Při sledování některých jejich neoficiálních aktivit si dnes klepeme na čelo my, ale kdo ví – třeba bude letní sjezd na lyžích z vrcholu sněhu prostého Lomnického štítu za dalších 125 let už úplně normální.

 

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 6/2008

Další informace o Slovensku naleznet zde: www.sopka.cz

Shopping Cart