Kapitolská muzea

Své jméno muzea odvozují od polohy na památném Kapitolském pahorku – Mons Capitolinus – představujícím kdysi ideové a mocenské centrum římského státu. Už v době legendárního Romula a jeho následovníků zde stával první a nejvýznamnější římský chrám zasvěcený Jovovi (Jupiterovi), Junoně a Minervě. Po rozpadu římské říše a středověkém úpadku města však vrchol pahorku připomínal spíše chaotický shluk nevábných staveb kolem tržiště, kde jedinou stavbou, vykazující jistou vznešenost, byla jen radnice, zadním traktem vrostlá do hmoty někdejšího Tabularia. Její průčelí směřovalo od zřícenin fóra na opačnou stranu – jako by i sama budova chtěla vyjádřit odpor křesťanské společnosti k pohanské minulosti města a k Foru Romanu zejména.
Tak tomu bylo až do 15. stol. a na kráse místu nepřidalo ani vyplenění Říma lancknechty císaře Karla V. roku 1527; slavný Kapitol byl tehdy v troskách. Nicméně byla to právě císařova návštěva o devět let později, tentokrát v míru a s plnou parádou, která přiměla papeže Pavla III. k urychlenému přetvoření Kapitolu ve shodě s jeho významem. Projektem byl pověřen Michelangelo, jehož představa pohledově působivého prostranství, přístupného z města monumentálním schodištěm a obklopeného výtvarně ušlechtilými budovami, určovala pak veškeré další stavby a úpravy náměstí až do konce 17. stol. a vlastně až do moderní doby, kdy byla teprve v roce 1940 provedena dlažba podle původního Michelangelova projektu…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 11/2015

Shopping Cart