Země světa - Florida - kapustňáci

Zvědaví pacifisté

Nikoho neloví a nikdo neloví je. Jsou přátelští a velmi zvědaví. Lidé je chrání a na Floridě k nim mají dokonce tak vřelý vztah, že si je zvolili za State Marine Mammal – symbolického mořského savce svého státu. Pokud cestujeme kolem upravených floridských rezidencí, velmi často najdeme před pečlivě ostříhaným trávníkem jejich sochy. Drží poštovní schránku a svým přívětivým výrazem vítají návštěvníka. Jejich vlídná mimika vůbec nenaznačuje, že patří k ohroženým zvířatům. Všichni je tu znají jako „manatee“, česky jsou to kapustňáci.

 Řád sirén, ve staré české literatuře nazývaných ochechule, zahrnuje dnes už jen čtyři druhy. Dugong, starším názvem též moroň, obývá tropické a subtropické vody Indického oceánu a západního Pacifiku, zatímco tři druhy kapustňáků najdeme v teplých vodách Atlantiku, resp. v řekách do něj ústících. Sirény jsou blízkými příbuznými slonů, přizpůsobenými k trvalému životu ve vodě. Jako býložravci spásají rozsáhlé porosty vodních rostlin na dně mělkých zátok a kanálů, pročež si vysloužily v minulosti také označení „mořské krávy“. Jsou schopné žít v slaných, sladkých i brakických vodách.

Floridské pobřežní oblasti jsou domovem místního poddruhu kapustňáka širokonosého. Jde o zavalitá zvířata dosahující hmotnosti přes půl tuny a délky více než tři metry. Přední končetiny jsou přetvořeny v pádlovité ploutve, zadní zcela chybí. Namísto nich se na konci těla nachází plochý elipsovitý ocas. Kapustňáci se pohybují obvykle pomalou rychlostí 5–8 km/h a většinu času se věnují pastvě. Každý den musí spořádat množství potravy odpovídající přibližně 10 % jejich vlastní hmotnosti. Při pastvě se nadechují zhruba každých 30 vteřin, ale při odpočinku vydrží pod vodou i 20 minut.

Floridský kapustňák je zvíře velmi citlivé na teplotu vody. V zimních měsících velmi často vyhledává oblasti s vodou vyvěrající z podzemních krasových systémů, která je teplejší než oceán. To je třeba případ Crystal Springs na západním pobřeží Floridy, kde do zátoky Kingʼs Bay ústí na sedmdesát pramenů s konstantní teplotou 22 °C. V lednu a únoru tu lze napočítat až 500 kapustňáků, takže jde o vůbec největší zimoviště těchto zvířat na světě. Na východě patří k jejich oblíbeným místům laguny Indiánské řeky, kde kuriózně není zdrojem tepla podzemní voda, ale odpadní voda ze dvou tepelných elektráren na mořském pobřeží.

Odhaduje se, že u pobřeží Floridy dnes žije asi 7 500 kapustňáků, což je relativní úspěch, protože na počátku 90. let se ve floridských vodách popásalo jen asi 1 300 jedinců. A to přesto, že zdejší kapustňák patří mezi nejdéle chráněné živočichy na Zemi. Jeho ochranu už vyhlásila Velká Británie v dobách, kdy Florida patřila do jejího koloniálního panství. Američané pak kapustňáky lovili na maso a kůži až do konce 19. stol. Stát Florida jejich ochranu vyhlásil v roce 1893, v roce 1972 se dostali na seznam vysoce ohrožených druhů a získali federální ochranu.

Důvodů jejich úbytku je několik. Velké nebezpečí představuje intenzivní lodní provoz ve floridských pobřežních vodách. Florida má nejvyšší počet registrovaných rekreačních plavidel v USA, téměř milion lodí. Pomalu se pohybující kapustňák se často dostává do kolize s čluny či jejich pohonnými jednotkami. Dalším problémem jsou rybářské aktivity, neboť kapustňáci se často zamotávají do sítí, vlasců a provazů od plováků krabích pastí. Od přírody jsou totiž zvědaví a hraví, a tak mohou při svých hrátkách s rybářskými šňůrami vytvořit smrtící smyčku. Většina floridských zoologických zahrad a mořských zábavních parků má bazény, kde lze kapustňáky pozorovat. Podstatná část z nich má na těle jizvy od zásahů lodních šroubů či poranění způsobená rybářským náčiním.

Největším problémem je však patrně úbytek potravy. Do floridských pobřežních vod se dostává mnoho biologického odpadu z lidských sídel i zbytky hnojiv ze zemědělství. To podporuje růst řas, které pak blokují sluneční světlo potřebné pro růst mořských trav. Při obrovském množství potravy, kterou kapustňáci potřebují, se tento fakt promítá fatálně do početnosti jejich populace. Například v lagunách Indiánské řeky zmizelo od roku 2009 téměř 60 % podmořských pastvin…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2022