Koloseum

Byla to letos 1. července velká sláva. Miliardáři Diego a Andrea Della Valle, majitelé známé značky luxusního koženého zboží Todʼs, dávali v Koloseu večeři pro vybranou skupinu VIP hostů, hrál orchestr z Accademia Teatro alla Scala, zpívali Fabio Sartori a Federica Lombardi, dirigoval Zubin Mehta a ve vrcholné chvíli zalila jednu z tribun světla v barvách italské státní vlajky. Důvod byl prostý – slavilo se dokončení první etapy nejrozsáhlejší restaurace Kolosea v jeho historii, na kterou firma Todʼs věnovala 25 milionů eur. Trvala více než čtyři roky a soustředila se především na vyčištění a opravení severní a jižní fasády. Nikdy v novověku nevypadalo Koloseum tak dobře jako nyní. Otázkou je, jak by se líbilo třeba slavnému romanopisci Stendhalovi, působícímu jistou dobu též jako francouzský konzul v Terstu a Civitavecchii, který se v první polovině 19. stol. rozplýval nad krásou rozvalin, v nichž mu Koloseum připadalo „snad krásnější než ve dnech svého největšího lesku“. O tom, jak v té době Koloseum se zastaveními křížové cesty přímo na ploše arény a bujnou vegetací porůstající rozvaliny vypadalo, si můžeme udělat dobrou představu třeba z obrazu známého amerického krajináře Thomase Colea, který namaloval roku 1832…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2016