kostarika sopky Arenal
Kostarika se nachází v pásmu tichomořského ohnivého kruhu s vysokou vulkanickou činností. V zemi spí a podřimuje na dvě stě sopek, z nichž se pět čas od času probudí.
Díky svému ukázkovému kuželovitému tvaru se uhrančivý stratovulkán Arenal (1670 m n. m.) stal ikonou země. Cesta k nejaktivnější kostarické sopce trvá z hlavního města přibližně tři hodiny a vede podél kávovníkových a třtinových plantáží, které střídá ohromující zeleň. Postupně houstnoucí poutače turistických agentur naznačují, že se přibližujete k La Fortuně, jednomu z turisticky nejnavštěvovanějších městeček v zemi.
Místní se až do 29. července 1968 domnívali, že Arenal je spící sopkou. Onoho dne je však šokovala rozsáhlá ničivá erupce. Pamětníci vzpomínají, že kráter chrlil kromě lávy i kameny o velikosti větší dodávky, které srovnaly se zemí tři přilehlé vesnice a připravily o život 87 lidí. Od té doby se Arenal rozčílil ještě několikrát a nabídl pokaždé úchvatné lávové představení. Odnesli to především turisté, kteří se navzdory zákazu pohybovali kolem kráteru. Od roku 2010 je ale sopka v útlumu a někteří vulkanologové soudí, že usnula navěky.
Zahlédnout vrcholek Arenalu je otázkou štěstí, protože se často schovává v mracích a mlze. Národní park obklopující vulkán je protkán několika turistickými stezkami různé náročnosti, které vedou tropickými lesy a lávovými poli. Cestou vám průvodci ukážou i byliny, které místní dosud používají k léčbě různých neduhů. Nejnáročnější stezka vede až k jezeru vedle kráteru, kde se můžete po strmém výstupu osvěžit. Pokud zrovna prší, výstup po klouzavém bahně je zážitkem jako z akčního filmu. Den je nejlepší zakončit v jednom ze zdejších termálních pramenů. Některé jsou přístupné volně, jiné jsou soukromé a fungují jako termální lázně, kde je v ceně vstupenky i občerstvení formou bufetu. V tomto případě se vyplatí nešetřit a vyrazit třeba do nejznámějších lázní Tabacón, jejichž areál se rozkládá na 350 ha tropického lesa s nejrůznějšími exotickými rostlinami. Okolí Arenalu nabízí nespočet aktivit s různou dávkou adrenalinu. Z výletů na čtyřkolkách se někteří turisté vracejí trochu zklamaní. Nejde totiž o divokou jízdu v terénu, ale o organizovanou projížďku v klidném tempu vzhledem k rozdílným řidičským dovednostem členů skupiny. Po cestě se skupina zastaví na několika vyhlídkách a občerství v jednom z příbytků indiánského kmene Maleku. Jeho příslušníci ochotně představí své tradice a nabídnou ke koupi typické řemeslné výrobky.
Pokud narazíte na skupinku osob s opravdu nadšenými tvářemi, budou to asi čerství absolventi jízdy na ziplinové dráze natažené vysoko nad údolím s výhledem na vulkán. Na oblíbený canyoning by se méně zkušení turisté měli trochu psychicky připravit, protože cesta je tu mnohem extrémnější než ty, které znají z Evropy. Méně odvážní mohou vyrazit na plavbu po jezeře Arenal, které je největší v zemi a jeho hydroelektrárna ještě donedávna zásobovala energií téměř 70 % země. Nezapomenutelným zážitkem je také koupání pod impozantním vodopádem La Fortuna, a to nejen díky čtyřem stovkám schodů, které je potřeba k laguně sestoupit. Cestu dolů ale může zpříjemnit pohled na lenochody nebo nosály. Pozor, občas to nějakému savci uklouzne a objeví se vedle vás v laguně pod vodopádem. V tom případě je třeba zavolat plavčíka, který zvířeti pomůže a ušetří vám nepříjemný kousanec.
Učebnice o možném životě na Marsu
Vulkanickou královnou Centrálního údolí je Poás (2697 m n. m.), jedna z nejaktivnějších kostarických sopek vůbec, která drží obyvatele stále trochu v napětí. Po nejsilnější erupci v roce 1910 se probudila ještě několikrát a v roce 2018 musel být přilehlý národní park kvůli erupcím dokonce na 16 měsíců uzavřen. Pro turisty je sopka přitažlivá hlavně tím, že lze nahlédnout do jejího aktivního kráteru o průměru 1,5 km, který patří k největším na světě. V jeho nejnižším místě je jezero s horkou vodou nazývané Laguna Caliente. Teplota vody kolísá podle množství srážek a intenzity sopečné aktivity, většinou se pohybuje v rozmezí 40–65 °C. Kromě toho je voda v jezeře mimořádně kyselá (oxid siřičitý obsažený v sopečných plynech se mění na kyselinu sírovou), její pH často klesá téměř k nule…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Kostarika