Moderní doba pak ještě na okraje velkých měst přinesla bidonvilles, slumy nejčastěji plechových chatrčí, kde žijí ti nejchudší. Navzdory všem společným rysům se ale z desítek marockých měst jasně vydělují čtyři – čtveřice královských měst. V každém z nich stojí královský palác, v němž tu častěji, tu méně často přebývá panovník, každé z nich bylo v určitém období hlavním městem celé země, ale také centrem vzdělanosti a kultury.
Fés
Fés si zaslouží v rámci královského kvartetu prvenství – a nejen proto, že byl ze všech čtyř měst nejdéle městem hlavním. Jeho medina se dostala jako první z dnešních osmi marockých míst na seznam světového kulturního dědictví UNESCO již v roce 1981. Oprávněně se o ní hovoří jako o největším existujícím a stále žijícím středověkém městě či jako o největším urbanistickém komplexu bez automobilového provozu na světě. Jestliže orientace v žádné medině není pro cizince snadná, zde to platí dvojnásob. Nebo vlastně trojnásob – Fés má hned dvě stará města a jedno z nich se ještě dělí na dvě trochu odlišné části. Abychom složení města pochopili, musíme se vrátit na samotný počátek jeho historie…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2004
Další informace o Maroku naleznet zde: http://www.sopka.cz