Když v roce 1782 zahájil král Rama I. stavbu královského paláce, byl veden snahou překonat velikost bývalých sídel siamských vládců v Sukhothai a Ayutthayi – architektonický půdorys však vychází z jeho předlohy. Celý komplex, zaujímající plochu 218 400 km2 , je rozdělen do tří částí – vnějšího, středního a vnitřního paláce, které však nesloužily pouze jako královská rezidence, ale staly se také sídlem úřadů a místem pro uložení posvátné sošky Smaragdového Buddhy.
Dominantu vnitřního paláce představuje chrámový soubor Phra Kaeo. Na rozdíl od jiných religiozních komplexů zde však nenajdete rezidenční čtvrť pro mnichy. Soška je umístěna v botu, nejdůležitější budově celého Phra Kaea. Podle předepsaných pravidel je tady zakázáno fotografovat. Každý z návštěvníků si musí zout boty a usednout tak, aby jeho nohy nesměřovaly ke Smaragdovému Buddhovi.
Osudy této nejposvátnější sošky v zemi jsou hodně spletité. Doba jejího vzniku je kladena do 15. století, do období těsně před tím, než byla objevena v severothajském Chiang Rai. Když do tamní stupy udeřil v roce 1434 blesk, odhalil, že pod ochranným nánosem sádry se skrývá zelená soška. Přestože je nazývána Smaragdový Buddha, je zhotovena z nefritu. Když se vládce z města Chiang Mai pokusil o její přemístění do svého sídla, slon vezoucí sošku vždy zabočil směrem na Lampang. Zde pak Buddha strávil 32 let. V polovině 17. století opustil thajské území, když ho král Chaichetha nechal převézt do Laosu. Tam vydržel až do roku 1778, kdy Thajci dobyli Vientianne a z laoské metropole ji převezli zpět do Thajska, do svého nového hlavního města Bangkoku…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 9/2003
Další informace o Thajsku naleznet zde: http://www.sopka.cz