Druhá polovina 19. století byla rozporuplná doba. Na jedné straně lpěla na historických stylech a na druhé straně nastupující strojová výroba podlamovala mnohá tradiční umělecká řemesla včetně sklářství. Navzdory dobové tendenci se čtyřiadvacetiletý rytec skla Ludwig Moser rozhodl prosadit se právě ruční prací a vysokou kvalitou. Roku 1857 si založil v Karlových Varech vlastní ryteckou dílnu a obchod. V prvních desetiletích odkupoval od skláren základní skleněné výrobky, které dál zdobil – především rytím, jednou z nejnáročnějších sklářských technik. Jejím základem jsou malé otáčející se rycí kotoučky, které na způsob tužky ryjí do hmoty skla mléčně bílou, reliéfní kresbu. Lze jimi ztvárnit jak jednoduchý ornament monogramu, tak náročnou figurální kompozici. Moser své výrobky nejen prodával a také obesílal nejrůznější výstavy. Prvního velkého úspěchu dosáhl roku 1873 na světové výstavě ve Vídni a byl to úspěch hned dvojnásobný. Jednak získal za kolekci rytého skla svou první světovou medaili, jednak, a to bylo podstatnější, se stal dodavatelem nápojového skla na tabuli císaře Franze Josefa I. Tato zlomová událost byla velmi podstatná, protože od té doby značka Moser získávala věhlas. Prosperita umožnila majitelům postavit si v letech 1892—1893 ve Dvorech u Karlových Varů svou vlastní sklářskou huť, registrovanou jako Sklárna Moser a synové. Od té doby také začíná trvalé úsilí firmy o dokonalost tvaru a dekoru. V huti se vyrábí bezolovnaté křišťálové sklo, které se dál zpracovává už nejen rytím, ale i brusem, leptem a zlacen…