Na břehu Labe, asi 6 km jihovýchodně od Dvora Králové, najdeme torzo kdysi velkolepého barokního souboru světských a církevních staveb, které tu od počátku 18. století plných třicet let postupně vyrůstaly pro hraběte Františka Antonína Šporka.
Generál Jan Špork byl drsný voják z Vestfálska, který se z vojenského sluhy vypracoval na generála kavalerie. Za své vojenské zásluhy získal nejen dědičný hraběcí titul, ale také značný majetek, za který nakupoval panství v celých Čechách. Jeho nejstarší syn František Antonín, který se narodil roku 1662, však už byl kultivovaný, humanisticky vzdělaný a uměnímilovný šlechtic s altruistickými sklony.
Velkorysé a smělé plány na vybudování zcela originálního areálu pro obnovu zdraví tělesného i duševního jistě nebyly okamžitým nápadem. Bezprostředním podnětem k založení vlastních lázní však byly minerální prameny vyvěrající na jeho panství v osadě Kuks. Místní lidé věřili, že pramenná studánka obsahuje léčivou vodu, a když léčivé účinky pramenů potvrdila Šporkovi i univerzitní lékařská komise pozvaná z Prahy, rozhodl se postavit na břehu Labe velkolepé lázně. Nad hlavním pramenem nechal postavit zděnou kapli, která se roku 1697 stala první stavbou plánovaného souboru budov.
Svou velkorysou vizi lázeňského a kulturního centra s lázeňskými budovami, ubytovnami hostů, panským zámkem, velkým kostelem a špitálem dokázal Špork s pomocí nejschopnějších architektů a umělců své doby také naplnit. Osou promyšleného architektonického celku se stalo Labe. Jeho levý břeh patřil stavbám světským, pravý budovám církevním. Na svažitém levém břehu stály ve dvou frontách nad sebou hostinské a lázeňské budovy a mezi nimi ze všech nejkrásnější, barokní zámek. Na opačném břehu, přesně naproti zámku, postupně vyrůstal špitál a mezi jeho dvěma křídly honosný špitální kostel.
Pod kostelem, v údolním svahu, se budovala zároveň s kostelem krypta, která se měla stát rodovou hrobkou. Šporkové se na její ozdobnou železnou mříž dívali z oken svého zámku přes Labe, jakoby přes mytický Styx. Oba pomyslné světy – duchovní a pozemský – byly budovány i podle symetrály ideové. Jestliže lázeňské budovy sloužily hlavně aristokracii, špitál byl určený pro vysloužilé vojáky a stovku nemocných a práce neschopných mužů Šporkova panství. Byl-li kostel domem božím, zámek naproti němu byl rezidencí Šporků. Oba protikladné světy oddělovalo Labe a spojoval most zdobený sochami harlekýnů. Všechny budovy na obou březích obklopovaly zahrady, terasy, schodiště a pro zábavu lázeňs…