Textilní velmoc, židovské ghetto, ale také centrum kultury, které láká milovníky umění z celého světa. Nejvýraznější je propojení s filmem, protože mnozí tvůrci, které známe v Česku, natáčeli právě zde. Ať už je to slavný opus Země zaslíbená od Andrzeje Wajdy anebo film Agnieszky Holland V Temnotě. Každoročně se v Lodži konají festivaly filmu, fotografie a designu, které rozhodně stojí za návštěvu!
Svět kultury je blízký Krzysztofu Olkuszovi, který pracuje jako turistický průvodce. Provází návštěvníky Lodže křížem krážem a vypráví jim fascinující příběhy. Ať jsem se ho zeptala na filmy, architekturu nebo historii továren, tak na všechno znal odpověď. Zkrátka chodící „encyklopedie“, která se rozhodně hodí pro objevování tohoto města. Vyprávěl mi, proč je v Lodži dlouholetý zájem o film – po druhé světové válce tu byla založena filmová škola, kterou studovali režiséři, již se proslavili po celém světě. Krzysztof Kieślowski, autor filmové série Tři barvy, nebo Andrzej Wajda. „Před cestou do Lodže se určitě podívej na Wajdův film Země zaslíbená, protože díky tomu pochopíš, jak vypadal život běžných dělníků i továrníků na konci 19. století,“ říká mi průvodce a dodává, že Wajda tento filmový opus sice natáčel v 70. letech minulého století, ale měl štěstí, že ve fabrikách byly staré tovární stroje. Díky tomu prostředí vypadalo velmi autenticky. Děj se odehrává v období zlaté textilní horečky na přelomu 19. a 20. století a zaměřuje se na tři mladíky, kteří investují do textilek. Touží po rychlém zbohatnutí, ale záhy zjistí, že cesta k bohatství nebude úplně jednoduchá. Krzysztof mě zavedl do Muzea filmu, protože právě tam jsou interiéry z Wajdova natáčení. Noblesní měšťanská domácnost a opodál muzejní sály, plné dobových plakátů, kostýmů, různých rekvizit… Nejvíc mě zaujal předchůdce kina – takzvané Kaiserpanorama, což je obří dřevěný tubus, uvnitř nějž se promítají diapozitivy. Diváci sedí kolem tubusu a dívají se kukátkem na projekci. Toto Kaiserpanorama je jedno z posledních v celé Evropě. A mimochodem víte, kdo byl velkým obdivovatelem této atrakce? Pražský rodák Franz Kafka! V jeho denících najdete zmínky o tom, jak obdivoval výjevy ze zámoří a snil o cestě do exotických krajin.
Filmový svět
Pro filmové fajnšmekry bude tím nejlepším místem, kde spojí zábavu i ubytování, Hotel Stare Kino na Piotrkowske 120. Všechny pokoje jsou vyzdobené plakáty a replikami rekvizit ze slavných bijáků. Já mám z postele výhled na plakát Marilyn Monroe ve filmu Někdo to rád horké, z okna se dívám na letní kino na protější střeše a v suterénu se nachází nejstarší polské kino. Pokud jste tu ubytovaní, pak máte projekci zdarma. Na dobové promítačce vám pustí Snídani u Tiffanyho nebo Jih proti Severu. Zkrátka v celém domě před filmem není úniku! Jen pár metrů od hotelu je také místní varianta hollywoodského Chodníku slávy. Jsou tam desítky hvězd se jmény slavných herců a hereček, režisérů, kameramanů a skladatelů filmové hudby.
Lodž si také „zahrála“ v několika stovkách filmů, například Sexmise či Ida. Pro naše publikum bude nejzajímavější film Agnieszky Holland film V temnotě, inspirovaný skutečnými událostmi. Odehrává se v nacisty okupovaném Lvově a sleduje příběhy skupiny Židů, kteří se skrývají v místní kanalizaci. Mimochodem na konci Piotrkowske, kde je Plac Wolności, můžete sestoupit do podzemí, kam se dostanete v rámci komentovaných prohlídek.
Když už jsme u filmařského umění, pak se můžete na chvíli přenést z role diváka do role režiséra nebo zvukaře. V kulturním areálu EC1 v ulici Targowa 1/3 mě zaujalo Národní centrum kinematografie. Žádné vitríny s exponáty tu ale nenajdete, místo nich jsou tady interaktivní části expozice. Díky nim jsem si mohla vyzkoušet nejrůznější filmařské profese.
Začíná se pěkně chronologicky – od toho, co řeší všichni filmaři – od přípravy scénáře přes kalkulaci rozpočtu, a když se zadaří, pak můžete být na chvíli kostýmním výtvarníkem, zvukařem nebo kameramanem. A výzva na závěr? Dabingové studio, protože váš film přeci nebude jen v češtině, ale chcete ho dostat do celého světa. Ten pocit, když se v závěru expozice objeví na dotykové obrazovce trailer vašeho filmu a vaše jméno v titulkách… to je prostě něco! Ze světa kinematografie je to doslova pár kroků k Muzeu komiksu a interaktivního vyprávění. Tady se vyřádí každý, kdo miluje kreslené či animované hrdiny. V jednotlivých patrech uvidíte ukázky slavných komiksových hrdinů z Polska i ze zahraničí.
A perlička na závěr, ještě než odejdete, nakoukněte do přízemí, kde je retro koutek. Pro nás dříve narozené je to pěkný výlet do minulosti, kdy počítače vypadaly spíš jako obří krabice, a mít ho připojený na internet? To byl prostě luxus!
Po všech experimentech ve filmu a v komiksu ještě jedno místo v rámci EC1. Nejmodernější planetárium, kam se posadíte a na chvíli zapomenete na svět okolo vás. Dokonalou iluzi vesmíru odborníci vytvořili díky speciální technologii, která patří k nejmodernějším v celém Polsku. Na plátno se promítají obrazy z 12 výkonných počítačů a implementované technologie – švy mezi jednotlivými prvky obrazovky jsou neviditelné, což umožňuje úplné ponoření do promítání.
Umělecký mix
Prozkoumala jsem slavné filmy, komiksy, historii textilního města, ale rozhodně mě zajímá i to, jak se v Lodži daří současnému umění. Zajděte se podívat do kulturního centra Art_Incubator. Na počátku milénia radnice rozhodla, že revitalizuje bývalou fabriku a dá prostor začínajícím umělcům. Každoročně se tu v květnu koná Lodz Design festival. Jedním z designérů je Anna Becherka z firmy Bechann. „Pro mě je tohle místo splněný sen. Pětadvacet let jsem pracovala v nadnárodních firmách jako personalistka, ale bokem mě bavilo navrhování šperků. Přihlásila jsem se na uměleckou školu a postupně se dostala z toho světa byznysu. Vyrábím šperky z kabelů a drátů, spousta lidí se diví, jak je možné vytvořit z takového materiálu něco tak pěkného,“ říká Anna a dozvídám se od ní i to, že v místním Art_Incubatoru je kromě designu každoročně i festival fotografie, který se koná také každý rok, ale v červnu.
Přemýšlím nad tím, jak se v celém městě prolíná tradice i moderní umění. Přesně takovou symbiózu mají v areálu Manufaktura, kde se nachází Muzeum moderního umění, které vlastní rozsáhlou sbírku umění 20. a 21. století. Výstava zahrnuje Mezinárodní sbírku moderního umění, kterou iniciovali polští umělci Władysław Strzemiński a Katarzyna Kobro. Muzeum představuje díla uznávaných 17 avantgardních umělců z Polska a celého světa. Výstava se skládá ze 13 tematických kapitol, v nichž se avantgardní díla prolínají se současným uměním.
A na závěr ještě tip z oblasti hudby: poslední červencový víkend se místní park Błonia Łódzkie mění v obří festivalové městečko v rámci Łódź Summer Festival. Třídenní akce je bezplatná a vystupují na ní popové a rockové kapely z Polska i z dalších zemí.
Originální suvenýr
Lodžské putování už pomalu končí, a tak zvažuji, kde bych sehnala originální suvenýr. Velký výběr mají v obchodě Pan tu niestal v ulici Henryka Sienkiewicza 75/77. Proč takový prazvláštní název? Majitelé odkazují k době, kdy se stála fronta i na toaletní papír, a málokdo viděl rád, když ho někdo předběhl. Tak prostě zahalekal: „Pán tu nestál!“ Designový obchod založila v roce 2006 Justyna Burzyńska a Maciek Lebiedowicz. Oba se narodili v 80. letech a mají rádi polský design z té doby. „Hodně zákazníků sem přichází právě proto, že shání originální suvenýr z Lodže. Spolupracujeme s designéry, kteří jsou naladění na podobnou vlnu jako my – líbí se jim estetika osmdesátých let, například polské filmy, komiksy nebo grafika,“ vysvětluje Ewa Michalovska, když mi na regálech ukazuje trička s retro designem. Jeden suvenýr mi ale stále ještě chybí. Přeci nemůžu odjet bez červených cihel z místních továren! Trička, ponožky nebo odznáčky s tímto motivem mají v Turistickém infocentru na Piotrkowska 28/2U. Kromě suvenýru si ale odvážím i něco jiného – vzpomínku na město, jež mě nepřestává fascinovat svojí proměnou!