Jsou města a místa po staletí spojovaná s určitými atributy. Kynžvart sice získal v roce 1862 lázeňský statut a oficiální označení Lázně Kynžvart, ale už od doby pobělohorské byl spojován především s porýnským šlechtickým rodem Metternichů. Jeho nejvýznamnější příslušník, kníže Klement von Metternich (1773—1859), rakouský státní kancléř, byl po třicet let nejmocnějším mužem habsburské monarchie. Ovlivňoval dějiny celé Evropy, a tak není divu, že ovlivnil i malé městečko Kynžvart, kde měla rodina své venkovské sídlo.

Potřeba reprezentačního, knížecího zámku vedla kancléře k tomu, že zadal vídeňskému architektu Pietru Nobilemu přestavbu starší, rovněž metternichovské budovy, jejíž úprava do klasicistní podoby trvala třináct let. Když byl roku 1833 trojkřídlý zámek konečně připraven k obývání, přijímal zde Metternich nejvýznamnější osobnosti tehdejší Evropy – císaře a krále, diplomaty, umělce i vědce. Vkusně zařízené interiéry doplněné mnoha uměleckými předměty, velká knihovna a především proslulá sbírka kuriozit budily v mocnářství všeobecnou zvědavost. Pobyt na zámku navíc zpříjemňoval velký přírodní park s mnoha romantickými stavbami a také s vývěry léčivých vod. A byl to opět Klement Metternich, který dal podnět k léčebnému využití místních minerálních pramenů. Svým potomkům, zejména synu Richardovi, jehož jméno dostal i nejvýznamnější zdejší pramen, pak zanechal ctižádostivou touhu konkurovat lázeňským Kynžvartem nedalekým Mariánským Lázním.

Po pravdě řečeno, město Kynžvart mnoho pamětihodností nemá. Základem městečka byla malá osada pod strážným hradem, který založil Přemysl Otakar II. na ochranu Zemské brány, tedy mezihorského sedla mezi Českým a Císařským (Slavkovským) lesem. Obyvatelé podhradí se zabývali řemesly a mnozí z nich i těžbou cínu v okolních horách. Žila tu dlouhou dobu i početná židovská komunita, což dokazují zbytky bývalé modlitebny v domě č. p. 19, v jehož sklepení se dochovala dosud funkční rituální očistná lázeň mikve.

Původní německé jméno Königswart, Kingswart (Královská stráž) se změnilo v počeštěný Kynžvart a toto označení časem přešlo i na podhradí. Hrad, postavený na kopci vysokém 828 metrů, patřil k jednomu z nejvýše obývaných míst českého království a postupně získal ještě jeden rekord: až do osudové Bílé hory se v jeho držení vystřídalo deset šlech…