Lanová dráha ČSD na Ještěd byla otevřena již v roce 1933, neboť vrchol hory byl už dávno předtím prvořadým turistickým cílem. Od roku 1902 z něj vedla značená cesta napříč Lužickými horami –- přres Hvozd a Luž k Růžovskému vrchu. Přitažlivost Ještědu zvyšovala mohutná kamenná rozhledna s hostinskými pokoji z roku 1907, která však o 56 let později zcela vyhořela. Konstruktéři lanovky zvolili v té době již běžně používaný kyvadlový systém visuté lanové dráhy s dvěma kabinkami zavěšenými na dvou samostatných nosných lanech a pohybovanými pomocí tažných lan, která pohání elektromotor umístěný ve strojovně v horní stanici lanovky. Mezi spodní a horní stanicí lanovky byly vztyčeny dvě ocelové podpěry, zabraňující pronášení těžkých nosných lan s kabinkami. Na konstrukci a výstavbě lanovky se podílely významné české firmy, jako například František Wiesner (později Transporta) Chrudim, Škodovy závody v Plzni, Kablo Kladno a vagoónka Bohemia Česká Lípa, která vyrobila kabinky tehdy velmi moderního vzhledu. V roce 1974 byla podle projektu chrudimské Transporty dokončena úplná rekonstrukce původní lanové dráhy, při které byly nejen vyměněny staré kabinky, ale především byl modernizován poháněcí mechanismus a ostatní technologické příslušenství. Původní dvě podpěry byly nahrazeny podpěrou jedinou a došlo také k přestavbě dolní i horní stanice; jejich vnější vzhled se ale příliš nezměnil. Zatím poslední omlazovací kůru prodělala lanovka na Ještěd v devadesátých letech, kdy se zmodernizoval systém řízení jejího pohonu a v obou stanicích byly vybudovány bezbariérové přístupy pro vozíčkáře. Rekonstruovaná lanová dráha je dlouhá něco přes 1 kilometr a kabinky – každá pro 40 cestujících – překonají při svém putování výškový rozdíl 400 metrů za 4 minuty. Dráha je v provozu denně po celý rok, každé pondělí však z důvodu technické údržby nejezdí ráno a dopoledne.
Přerušení provozu nastává i během nepříznivého počasí, hlavně za silného větru. Do Horního Hanychova vede z centra Liberce a od nádraží Českých drah tramvajová trať, jejíž koncový úsek z Dolního Hanychova je nyní dočasně uzavřen z důvodu přestavby z úzkého na normální rozchod. Horní Hanychov je s dočasnou konečnou tramvají (linka č. 2) spojen autobusovou linkou č. 33, ale znovuotevření tratě po její přestavbě a zavedení linky č. 3 až do Horního Hanychova se předpokládá během roku 2005. Bohužel se však zatím nepodařilo uskutečnit prodloužení tramvají od smyčky v Horním Hanychově ke spodní stanici lanovky Českých drah – od původní konečné je to nyní asi kilometrová procházka lesem, nebo po neznačené cestě. Pokud do Liberce přijedete vlakem, nezapomeňte si dobře prohlédnout mohutné, architektonicky významné novogotické budovy na liberecké železniční stanici, které nedávno dostaly nový kabát. Liberecké nádraží je důležitým železničním uzlem, neboť jsou sem zaústěny tratě z pěti směrů – od Turnova, České Lípy, Frýdlantu, z Rybniště (přes německou Žitavu) a z Tanvaldu. První vlak přijel do Liberce již v roce 1859 – bylo to po trati z Pardubic přes Hradec Králové, Jaroměř, Železný Brod a Turnov.
Petr Hoffman