Jak je možné, že krajina zničená člověkem je zapsaná na seznamu Světového dědictví UNESCO, a to již od roku 1997? Posuzování, zda tuto kulturní krajinu na seznam zapsat či nikoli, nebylo jednoduché. Proti zápisu se tehdy postavilo Thajsko s tím, že výsledek ničení přírody lidskou činností nemůže na seznamu figurovat. Převážily však názory mluvící ve prospěch zápisu, které aktivně zastávalo třeba Finsko a Německo. A tak ji tu máme: ojedinělou, rozeklanou, bizarní kulturní krajinu Las Médulas vzniklou následkem lidského kořistění na přírodě, dnes působivou, divokou a nádhernou. Může být i jakýmsi mementem.
Nejbližším městem, odkud se do Las Médulas vyráží, je starobylá Ponferrada. Město s mohutným templářským hradem leží na severozápadě Španělska v autonomním společenství Kastilie a León. Las Médulas, původně jednolitý horský hřeben, se považují za největší zlatý důl Římské říše, který vznikl na území Pyrenejského poloostrova po jeho dobytí na Kartagincích v době 2. punské války. Zlato se zde těžilo nějakých 200–250 let způsobem nazývaným ruina montium, doslova „rozbití hory“. Takovému způsobu těžby nahrávaly i okolní poměry.
Když si Římané všimli hojného výskytu zlatého prášku ve zdejší půdě, vytvořili důmyslný systém přívodních a odvodních kanálů, propustí, přehrad a nádrží. Jeho celková délka dosahovala několika stovek kilometrů a zbytky kanálů jsou v krajině patrné dodnes.
Las Médulas se rozkládají v kotlině obklopené pohořími (Sierra Teleno a Montes Aquilanos), která jsou velmi bohatá na vodu. Římané ji svedli do přehrad a do skal v důlní oblasti vysekali mnohametrové, slepě zakončené chodby. Přehrady pak naráz otevřeli, mohutný příval vody natekl do chodeb a obrovským tlakem skály roztrhal. Bahno s vodou odteklo do předem připravených nádrží. Jednou z nich je třeba dnešní krásné rekreační jezero Carucedo. Do těchto nádrží byla voda s bahnem vedena dřevěnými koryty vystlanými větvemi lepkavého cistu nebo vlasatého vřesovce. Na nich se zachycoval zlatý prášek a hrudky. Později římští inženýři tuto k přírodě neurvalou, ale důmyslnou metodu získávání zlata zdokonalili a větvoví nahradili ovčími houněmi. Stačilo vyčkat, až voda s bahnem odteče, větve či…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Španělsko – památky UNESCO 2