Lichtenštejnské hrady - Rytířský sál na vaduzském hradě

Země pod ochranou čtyř hradů

Lichtenštejnské hrady
Lichtenštejnsko leží v alpském údolí Rýna, kudy od pravěku vedla obchodní stezka. Často po ní procházeli nejen obchodníci, ale i vojáci nebo bandy ozbrojenců. Proto zde byl vybudován nejen známý hrad Vaduz, ale ještě další tři hrady.

Archeologické vykopávky ukazují, že území dnešního Lichtenštejnska bylo osídleno lidmi již v neolitu, tedy 5000 let př. n. l. Protože horní tok řeky Rýna se často rozléval v záplavách do údolí, osídlili první obyvatelé této oblasti vyvýšená místa jako vrch na jihu země, na kterém dnes stojí hrad Gutenberg. V době římské říše se pro ně vžilo označení Rétové. Na pravém břehu Rýna vedla důležitá cesta, která spojovala římskou říši s Germánií. V roce 15 př. n. l. Římané porazili Réty v tzv. Drusově údolí a o rok později zdejší a okolní území připojili ke své říši jako provincii Raetia. Po rozpadu římské říše si Rétové zpočátku udrželi kontrolu nad oblastí, ale později sem pronikli Alemané. V 8. stol. se území dnešního Lichtenštejnska stalo součástí franské říše.

Obec Vaduz se připomíná poprvé roku 1150 a o půl století později je zde poprvé písemně potvrzena i existence gotického hradu, který střežil nedaleký brod. V roce 1342 vzniklo hrabství Vaduz, které vlastnili postupně baronové Brandisové z Emmentalu, hrabata ze Sulzu a Kleggau a hrabata z Hohenemsu. V roce 1499 hrad dobyli a vypálili Švýcaři za tzv. švábské války. Oblast byla neklidná, proto zde bylo vybudováno kromě Vaduzu několik dalších hradů – Gutenberg nad městečkem Balzers, Schellenberg a Schallun (jeho trosky nalezneme v kopcích nad Vaduzem).

V roce 1698 koupil kníže Jan Adam I. z Liechtensteinu panství Schellenberg a v roce 1712 přikoupil i sousední hrabství Vaduz. Obě panství spojil v roce 1719 císař Karel VI. do jednoho celku a povýšil ho na knížectví. Přitom mu dal zcela nový název Lichtenštejnsko. Knížecí rod tak získal skutečný status panovnické rodiny – říšských knížat.

Nejstarší částí hradu Vaduz, pocházející už z 12. stol., je východní blok budov s obdélnou věží o rozměrech 12 × 13 m a síle zdí okolo 4 m. Původně vedl vstup do věže z nádvoří po padacím mostu ve výšce 11 m, dnes se tam vchází přímo z paláce.  Kaple…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Lichtenštejnsko

Lichtenštejnské hrady