Ovšem dokázat jim to nešlo, protože veřejná kontrola správců města se omezovala pouze na pohled vzhůru z náměstí nebo z přilehlých ulic, odkud bylo na báň-kalich dobře vidět. Vlastní jednání za zavřenými dveřmi – v tomto případě nad zavřeným poklopem. Byl součástí podlahy, a když se zavřel, oddělil úzké točité schody, které vedou nohou kalicha, od okrouhlé místnosti v báni. Pak si na poklop postavil židli jeden z radních a vlastní vahou učinil kališní místnost nedobytnou. I když Litoměřice měly už od středověku řadu významných chrámů s nápadnými věžemi, je zajímavé, že symbolem města býval tento měšťanský dům se zajímavou věží. Dům Pod bání, nebo také Kalich, má č.p. 15/7 a stojí na litoměřickém náměstí dodnes. Současnou podobu však získával postupně. Původní gotický kamenný dům na jižní straně náměstí vyrostl zřejmě během vlády Karla IV. nebo o něco později. Rozhodně to bylo v době, kdy dřevěná zástavba přestala být pro město typická. Po velkém požáru kolem roku 1290 se už stavěly domy kamenné – hlavně na náměstí a v přilehlých ulicích, kde bydleli nejváženější a nejbohatší měšťané…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2003