Ačkoli je Liverpool stále nejrušnějším britským atlantským přístavem, odkud vyplouvají trajekty na ostrov Man či do Belfastu a Dublinu, doby, kdy byl jedním z nejdůležitějších center světové námořní dopravy, jsou dávno pryč. Na hladině řeky Mersey již nespatříme majestátní zaoceánské parníky. Nikdy více tu nepřistane třeba Carmania, na jejíž palubě připlul z Ameriky do Liverpoolu 29. listopadu 1918 již jako československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Město na severozápadním pobřeží Anglie se však z úpadku loďařství a lodní dopravy již vzpamatovalo a dnes je, možná trochu překvapivě, kvetoucím kulturním centrem. Jeho historické jádro bylo roku 2004 zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO.
První oficiální zmínka o Liverpoolu pochází z roku 1192, kdy hrabě z Mortain, pozdější král Jan, přiřkl území kolem dnešního Liverpoolu Henrymu, synu Warina de Lancaster. O patnáct let později si však Jan již jako anglický panovník vzal tyto pozemky zpět, protože rozpoznal, že ústí řeky Mersey je ideální pro založení bezpečného přístavu představujícího důležitou základnu k ovládnutí Irska. Dne 28. srpna 1207 pak udělil Liverpoolu městská práva. Tehdy tam žilo asi 200 rodin.
Symbolem města je Liver Bird, jehož jméno se však překvapivě nevyslovuje tak jako Liverpool, nýbrž :lajvə:, podobně jako například slovo driver. Dvě sochy těchto ptáků vysoké 5,4 m a s rozpětím křídel 7,3 m shlížejí již téměř 100 let na řeku Mersey a na město z vrcholků dvou věží budovy Royal Liver Building postavené na nábřeží v letech 1908–1911. Skulptury vytvořil německý sochař Carl Bernard Bartels, o kterém ale dnes v městském archivu nic nenajdete, protože doklady o něm byly odstraněny během první světové války při vzedmutí vlny protiněmeckých nálad. Jedna z legend praví, že Liver Bird byl odvozen z orla svatého Jana, který zdobil městskou pečeť ztracenou za občanské války v roce 1644. Pozdější kopie se vyráběla jen po paměti, a tak se z orla stal kormorán… Pták je rovněž ve znaku proslulého fotbalového klubu Liverpool FC.
V 17. století se stal Liverpool bránou do Nového světa, ale záhy také centrem obchodu s otroky. Konkurenční Bristol překonal ve velikosti i důležitosti v roce 1801. Největšího rozmachu dosáhl přístav koncem 19. a počátkem 20. století. V roce 1907, kdy si Liverpool připomínal 700 let od svého založení, byl po Londýnu „druhým nejvýznamnějším“ městem Britského impéria. Ve 30. letech minulého století měl více než 850 tisíc obyvatel. Od té doby se však počet „Liverpudliánů“, jak se místním často přezdívá, snížil téměř o polovinu, na necelý půl milion.
V oblasti kultury má Liverpool Evropě i světu opravdu co nabídnout. Vždyť už třeba dávno před rockovými skupinami v čele s Beatles jej proslavila Královská filharmonie, jejímž šéfdirigentem byl svého času Libor Pešek. Možná ale překvapí, že její sídlo Philharmonic Hall postavené roku 1939 bylo na více než 60 let poslední budovou v Liverpoolu navrženou přímo pro kulturní účely. Až v roce 2003 bylo otevřeno nové kulturní centrum filmu, výtvarného umění a kreativní technologie FACT. Leží ve spleti uzounkých křivolakých uliček jen asi deset minut pěšky od sídla filharmoniků. Budova FACT, v níž jsou jsou tři kinosály, dvě galerie a jedna umělecká „dílna“, vyrostla na místě původní balírny čaje podle návrhu architektonického studia Austin-Smith:Lord.
„Slyšel jsem o velikosti Liverpoolu, ale skutečnost předčila veškeré mé očekávání,“ prohlásil 30. července 1846 princ Albert, manžel královny Viktorie, když slavnostně otevíral po něm pojmenovaný dok. Můžeme předpokládat, že uměnímilovný princ by shledal „velkou“ i jeho přeměnu na kulturní centrum. Dok dosloužil v roce 1972, ale koncem 80. let byl revitalizován. Kdysi čilé překladiště nejrůznějšího zboží je dnes jedním z nejpříjemnějších míst přístavního města.
Roku 1988 tu otevřela svou liverpoolskou pobočku proslulá galerie Tate. Rekonstrukci budovy bývalého skladiště nenavrhl nikdo jiný než architekt James Stirling, po němž je dnes pojmenována prestižní britská cena pro architekty – Stirling Prize. Tate Gallery, jež má své hlavní sídlo v Londýně, vznikla před více než 100 lety vlastně díky cukru. Její zakladatel Henry Tate zbohatl na jeho výrobě a měl také přezdívku „mistr kostka“. Právě Liverpool byl prvním místem v Británii, kde se začal cukr rafinovat již v 70. letech 17. století. Tate Liverpool je domovem národní kolekce moderního umění.
Milovníkům výtvarného umění však přístav nabízí i další, mnohem starší galerii – Walker Art Gallery. Vlastní i díla starých italských a vlámských mistrů, její chloubou je však hlavně bohatá sbírka viktoriánského umění, především preraffaelistů a z nich zejména Danta Gabriela Rossettiho. Ve Walkerově galerii lze ale také obdivovat obrazy Rembrandta či Degase. Do obou galerií je vstup zdarma, jak je ostatně v obdobných britských institucích obvyklé.
Pro příznivce populární hudby představuje Liverpool jejich Mekku – rodiště Johna Lennona (pojmenovali po něm i místní mezinárodní letiště), Paula McCartneyho, George Harrisona a Ringo Starra, tedy čtveřice, která s…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Anglie 2