Manila – Perla Orientu

Nejstarší záznamy o lidské existenci v blízkosti Manilského zálivu najdeme na tzv. petroglyfech z Angona pocházejících z doby kolem roku 3000 př. n. l. Později pak Manilské království rozvíjelo v 10. stol. diplomatické a obchodní vztahy s Čínou a Medangem, následně bylo nájezdníky z Bruneje islamizováno a roku 1574 se na chvíli stalo i dominiem čínského piráta Limahonga. V té době se ale na Filipínách již usadili Španělé a s nimi přišlo i křesťanství. V současné době je 93,5 % obyvatel Manily římskokatolického vyznání.

Koloniální dobu dnes připomíná historická část města Intramuros – oblíbený cíl všech turistů. Toto město bylo určeno pouze Španělům, obyčejným Filipíncům sem přístup nebyl dovolen. Z přelomu 16. a 17. stol. se dochoval barokní kostel San Agustin, který je jedním ze čtyř filipínských barokních kostelů zapsaných společně na seznamu Světového dědictví UNESCO. Kromě vlastní stavby zaujme i sbírka náboženských obrazů v přilehlém muzeu. Filipínci s oblibou kostel využívají k svatebním obřadům.

Španělé vytvořili z Manily hlavní centrum svých východoindických území (Indias orientales españolas) a důležité středisko obchodu. Takzvané manilské galeony křižovaly Pacifik mezi Manilou a Acapulcem, Panamou či Limou. Z Acapulca se zboží přepravovalo na mulách do Veracruzu na atlantském pobřeží Mexika, odkud vyplouvaly lodě Indické flotily do Sevilly. Čilý obchod dal Manile i její přezdívku Perla Orientu. Rostoucí bohatství lákalo do města obyvatele z jiných oblastí Filipín i cizince. Mezi vzdělanci se začaly šířit liberální myšlenky, ovlivněné i pobytem a studiem mnoha z nich v Evropě. Postupně sílila idea nezávislosti na Španělsku. Symbolem boje za samostatnost se stal národní hrdina José Rizal, který byl Španěly uvězněn v pevnosti Fort Santiago v Intramuros. Za své pokrokové myšlenky zaplatil životem. Dnes připomínají jeho poslední kroky kovové stopy, které vedou z citadely na místo popravy do dnešního Rizalova parku. Pevnost Santiago se stala jakýmsi Rizalovým památníkem. V tzv. Rizalově svatyni lze navštívit místnost, kde tento chrabrý duch strávil poslední noc. Jeho rodina tam po popravě našla olejovou lampu a slavnou Rizalovu báseň Mé poslední rozloučení. Dnes je báseň v interiéru památníku přeložena do mnoha jazyků včetně češtiny…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2014

Další informace o Filipínách a zemích jihovýchodní Asie naleznete na ASEAN.CZ

Shopping Cart