Omlouvám se, ale nešlo to jinak. Jestliže chceme hovořit o romantickém Rýnu, o tom slavném úseku jeho údolí mezi Bingenem a Koblenzem, jenž je obsypán po obou březích hrady a jejich zříceninami, snad nejslavnější báseň Heinricha Heineho prostě nemůžeme vynechat. Díky ní vstoupila skála Loreley (jak se dnes častěji píše) na věky do literatury. Přitom Heine ale nebyl zdaleka první, kdo ji objevil. Nápadné břidlicové skalisko (nemaje v sobě germánských atavismů, mohl by dokonce člověk kacířsky uvažovat o trochu neforemné hroudě) bylo známo už ve středověku – pro lodníky to byl významný orientační bod. Rýn je v úseku u Loreley nejužší na celém svém splavném toku (145–160 m), zároveň ale také velmi hluboký (až 25 m), což v kombinaci s rychlým prouděním, klikatým tokem s několika úzkými ohyby a nepříliš vzdálenými mělčinami po i proti proudu činí lodní dopravu v těchto místech dost zrádnou, takže ji dnes řídí světelná signalizace. Kouzelnici Lore Lay, která očarovávala muže svou krásou a nakonec spáchala sebevraždu skokem ze skály (samozřejmě té předmětné) do Rýna, uvedl ve své baladě do literatury Clemens Brentano (ano, ten, který žil několik let v Čechách a společně s Josefem Dobrovským napsal hru Založení Prahy) už 23 let před Heinem. Jenže širokou popularitu získala až Heineho báseň z roku 1824, zvláště poté, co ji o 13 let později zhudebnil Friedrich Silcher. (A zase zvláštní náhoda – odhaduje se, že Heineho báseň byla během 19. stol. zhudebněna asi čtyřicetkrát, nicméně všichni znají pouze Silcherovu verzi.)

Sláva údolí Středního Rýna však není založena na jedné skále, byť by vypadala seberomantičtěji. Údolí je okouzlující jako celek a to, co mu především dodává neopakovatelnou atmosféru, jsou již zmíněné hrady a zříceniny. V horní části mezi Bingenem a Koblenzem, jež je zapsána v seznamu Světového dědictví UNESCO, jich najdeme dobře třicet, a to se při tom musíme v počítání omezit pouze na ty hlavní. Jen o málo méně jich je pak v dolní části mezi Koblenzem a Bonnem.

Zůstaňme ale v úseku, který chrání UNESCO. Po obou březích Rýna tu můžeme jet autem i vlakem, nabízejí se však i možnosti aktivnější – po pravém břehu vede dálková turistická stezka Rheinsteig spojující Wiesbaden dokonce až s Bonnem, po levém břehu z Bingenu do Koblenze její „sestra“…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Německo – Porýní