Mazara del Vallo, přístavní město na západním pobřeží, působí dodnes výrazně arabským dojmem. V roce 827 zde přistáli Saracéni, aby dobyli Sicílii a udělali si ze sousedního Selinunta hlavní opěrný bod na ostrově. Roku 1072 pak město dobyli Normani v čele s pozdějším prvním sicilským hrabětem Rogerem I. Ve středověku žili ve městě společně západní i východní křesťané, muslimové a židé, kteří zde vytvořili zajímavou multietnickou komunitu. K dědictví minulosti tu patří kasba, arabská čtvrť v historickém centru města s úzkými, klikatými uličkami a nízkými domy, které mají obvykle několik dvorů – typický znak arabské medíny. Po staletích to byla právě tuniská komunita, která tuto čtvrť oživila a vrátila k životu. Žádné jiné sicilské město nemá tak intenzivní vazby na severní Afriku.
Arabský charakter města je ve staré Mazaře stále přítomný a přispívají k němu různé zásahy tuniské komunity, která společně s místní správou vyzdobila domy a ulice. V kasbě máte pocit, jako byste se náhle ztratili a ocitli na druhé straně Sicilského průlivu. Díky bývalému starostovi Nicolò Cristaldimu, známému místnímu keramickému umělci, se zejména kasba začala upravovat a vylepšovat instalací nejrůznějších uměleckých děl – barevných keramických váz a obrazů, textů a básní, malované majoliky, barevných okenic i velkoplošných maleb známých jako muraly. Nová výzdoba přispěla nejen ke koloritu starého města, ale také k oživení jedné ze zdejších řemeslných tradic – keramického umění.
Na okraji kasby stojí barokní kostel sv. Františka, původně již z 11. stol. Navzdory jednoduchému exteriéru triumfuje v jeho interiéru sicilské baroko svou velmi bohatou polychromní výzdobou. Malby, sochy, štuk a mramor tam předvádějí pozdně barokní orgie zdobnosti. Na malebném náměstí Republiky (piazza della Repubblica) v historickém centru se zachoval ucelený soubor nádherných barokních budov. Tvoří ho někdejší palác maltézských rytířů (palazzo dei Cavalieri di Malta) s širokým průčelím a bohatě zdobeným portálem z 16.– 17. stol., dnes radnice, kněžský seminář (Seminario dei Chierici) a biskupský palác (palazzo Vescoville) z 18. stol. na druhé straně náměstí a v jeho středu socha sv. Víta, městského patrona, který se zde podle tradice ve 3. stol. narodil. Katedrálu Nejsvětějšího Spasitele (Santissimo Salvatore) v rohu náměstí postavili No…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Sicílie