Romantická, vitální, moderní a zelená. Dánská metropole u Øresundského průlivu je nejenom nejekologičtější metropolí v Evropě se záviděníhodnou vysokou kvalitou života, ale také rájem cyklistů a synonymem pro umění, architekturu, design, bujarý noční život či atraktivní nákupy.
Co mají společného například Její Veličenstvo královna Margrethe II., zábavní park Tivoli, sendvič smørrebrød a Hans Christian Andersen? Podle jednoho britského časopisu, který přišel se seznamem „Dansk Top 50“, představují nejslavnější vyslance Dánska a speciálně Kodaně, se kterou byli či jsou neodmyslitelně spjati. Určitě bychom mohli přidat rovněž pølsevogn, typickou pojízdnou prodejnu buřtů, kterou její majitelé po konci pracovní doby ručně odtáhnout domů, i zasněně hledící bronzovou Malou mořskou pannu v přístavu na Dlouhé promenádě, v blízkosti pevnosti Kastellet ze 17. stol. vystavěné na půdorysu pěticípé hvězdy. O fontáně Gefion v nedalekém Churchillově parku se říká, že je v Kodani nejkrásnější. Voda tryská v mohutných gejzírech okolo bohyně Gefiony a jejího volského spřežení a stéká kaskádovitě dolů. Fontána, která byla uvedena do provozu v roce 1908, připomíná starou severskou legendu. Podle ní švédský král Gylfe dovolil bohyni Gefion, aby si vyorala kus Švédska, s nímž pak může naložit podle svého přání, měla na to však pouze jeden den a jednu noc. Bohyně proměnila své čtyři syny ve statné býky a zapřáhla je do obrovského pluhu. Kus země, který vyorali, umístila Gefion do průlivu mezi Dánskem a Švédskem, a vytvořila tak Sjaelland, největší dánský ostrov, na kterém leží i větší část Kodaně. Ve Švédsku pak na vyoraném kusu země vzniklo jezero Vänern, jehož tvar je nápadně podobný tvaru ostrova Sjaelland.
Návštěva Kodaně by rozhodně nebyla úplná bez prohlídky legendárního zábavního parku Tivoli nedaleko od hlavního nádraží či muzea NY Carlsberg Glyptotek s úchvatnými sbírkami zahrnujícími umění starověké Mezopotámie, Etrusků, Řecka a Říma spolu s francouzským a dánským uměním 19. stol. Vznik jedinečného muzea inicioval a financoval Carl Jacobsen, majitel pivovaru Carlsberg. V muzeu najdeme také sochu dánské královny Dagmar, která zemřela před 800 lety a její šlechetnost i půvab dodnes ožívají v lidových baladách. Málokdo však ví, že pocházela z Čech, z rodu Přemyslovců. Narodila se totiž jako Markéta Drahomíra a byla dcerou českého krále Přemysla Otakara I. a jeho první manželky Adléty Míšeňské. Nevlastní sestra svaté Anežky České byla provdána za dánského krále Valdemara II. Vítězného. Její prvorozený syn Valdemar Mladý byl určitou dobu spolukrálem svého otce, nástupu na trůn jako samostatný panovník se ale bohužel nedožil. Markéta zemřela při porodu svého druhého dítěte 24. května 1212 v historickém městě Ribe na západě Jutského poloostrova a je pochována v kostele sv. Bendta v Ringstedu (asi 60 km jihozápadně od Kodaně).
Když se podíváme na mapu Dánska, při troše fantazie bychom mohli Sjælland, Zemi moře, přirovnat ke koni na uzdě. Nozdry roztažené ke Švédsku, Hamletův Helsingør, k němuž dosahují vilová předměstí metropole, na špičce uší. Kodaň na východním pobřeží by zabrala téměř celou pomyslnou hlavu. Až do sjednocení Dánska králem Haraldem Modrozubem v 10. stol. zde osadníci lovili losy a soby. První zmínka o hlavním a největším městě Dánského království pochází z roku 1043. Název vychází ze středověkého označení obchodního přístavu. Voda a vzduch, to jsou dodnes jedny z hlavních elementů Kodaně s vodními kanály a nábřežími, kde se k nebi tyčí stěžně lodí a červeně svítí fasády špejcharů a skladů z pálených cihel.
V roce 1254 obdržela Kodaň městská práva, její rozmach byl však trnem v oku hanze, která o necelé století později svého neoblíbeného rivala zničila. Kodaň se ale v relativně krátkém čase vzpamatovala. V roce 1417 měla už 10 000 obyvatel a stala se hlavním městem.
Více než půlmilionová Kodaň (s okolními aglomeracemi je počet jejích obyvatel nejméně dvojnásobný) je městem nesčetných možností a kontrastů. V dlážděných ulicích stojí domy ze 17. stol. hned vedle výtvorů modernistické architektury, svědkové dějin zvěčnění do bronzu se dívají ze svých podstavců na díla moderního umění a inovativního designu. Vděčným objektem fotoaparátů je 127 m dlouhá budova někdejší burzy z roku 1640 ve stylu holandské renesance, s nápaditou špičkou 54 m vysoké věže, kterou tvoří čtyři propletení draci, což mělo asociovat tehdejší obchodní vztahy s Čínou. Kdysi tam bylo skladiště, které bylo v 17. stol. přestavěno na jedinečný palác. Kdo preferuje moderní architekturu, ocení Černý diamant (Black Diamond), novostavbu Dánské královské knihovny, nebo impozantní supermoderní novou budovu Královské opery, jednu z nejlépe vybavených světových operních scén. Stejně jako staré Královské dánské divadlo v Kodani, i nová opera má královskou lóži na levé straně hlediště, co nejblíže k jevišti. Rozhodla se tak sama královna, která miluje operu a balet a chce být co nejblíže umělcům.
Jaké by to bylo království bez zámků! Největší komplex v rokokovém stylu představuje Amalienborg, zimní rezidence královské rodiny ve čtvrti Frederiksstaden…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Dánsko