Jeden z neprestižnějších operních domů světa, meta pro zpěváky, které by chtěl každý dosáhnout, a magické místo uprostřed Manhattanu, to je Metropolitní opera v New Yorku. Právě odtud se živě vysílají přenosy operních představení do kin v Evropě včetně České republiky.
Pro nás Evropany je Metropolitní opera v Americe absolutní jedničkou a snem pěvců i dirigentů, ale ve Spojených státech jsou podobně uznávané i další operní domy – v Santa Fe, Chicagu (Lyric Opera), Los Angeles, San Franciscu, ale také v Houstonu, Bostonu nebo v Kennedy Centru ve Washingtonu, D.C. Operní domy v Severní Americe patří k nejhezčím a nejikoničtějším kulturním stánkům těchto měst. Popularizaci opery se ale v USA věnuje i řada menších operních společností, které mají malé soubory a zvou si významnější sólisty a dirigenty.
Metropolitní opera (The Metropolitan Opera House, zkráceně často jen „the Met“) je samozřejmě nejvěhlasnější, fascinující zvenku i v sále samotném s výbornou, i když podle řady interpretů ne ideální, akustikou. Největší výhodou a zároveň nevýhodou je velikost i možnost a nutnost zaplnit minimálně 200krát za rok 3800 míst k sezení. Pokud chcete jen nahlédnout, rozhodně není dobré naplánovat si návštěvu před představením, ale prohlídky jsou možné a stojí rozhodně za to. Kroky lidí se z náměstí, kde sídlí ještě Newyorská filharmonie a Americký balet v postranních budovách, sbíhají zcela přirozeně kolem elegantní fontány k Opeře, nejpůsobivější budově Lincolnova centra na Manhattanu, kde se blyští Swarovského lustry a i z ulice jsou vidět dvě velké nástěnné malby Marca Chagalla ve foyer.
Kdo chce být v Metropolitní opeře ve chvílích největší slávy a pozornosti, tak má přetěžký úkol – zajistit si místa mezi sponzory, podporovateli a celebritami na každoročním zářijovém zahajovacím večeru nové sezony. Naposledy tam ředitel Opery přivítal například Sigourney Weaverovou, Johna Hamma, Whoopi Goldbergovou, Orlanda Blooma, Patricka Stewarda a Rebeccu Hallovou. Nezačínalo se klasikou, žádnou z 50 světově nejhranějších oper, ale moderní operou Jakea Heggieho Dead Man Walking, která se odehrává mj. i v cele smrti, dirigoval populární Yannick Nézet-Séguin.
Posledním českým dirigentem, který měl tu čest dirigovat orchestr Metropolitní opery, byl v květnu 2012 Jiří Bělohlávek při uvedení Janáčkovy Věci Makropulos v hlavní roli s Karitou Mattilou. V minulosti tam dirigovali také Jiří Kout, Václav Neumann nebo Rafael Kubelík, který dokonce v letech 1973–1974 zastával pozici šéfdirigenta. Dirigentská premiéra v Metropolitní opeře čeká na podzim 2024 našeho v současné době nejlepšího dirigenta, Jakuba Hrůšu. Ten měl v roce 2023 s operou Její pastorkyňa premiéru také v Lyric Opera Chicago a sklidil obrovský úspěch.
Už tři roky má Česko v Metropolitní opeře jen jediného zástupce, Adama Plachetku. Bylo by jich více, ale vše zbrzdila pandemie covidu-19. Ještě v roce 2020 vystupovala v the Met Magdalena Kožená v roli Octaviana ve Straussově Růžovém kavalíru. Adam Plachetka se v Metropolitní opeře zhostil naposledy v lednu 2024 role malíře Marcella v Pucciniho opeře Bohéma. V New Yorku zpívá Plachetka již řadu let několikrát ročně. V the Met začínal jako Masetto a Leporello v Mozartově Donu Giovannim (2015 a 2016), poté ztvárnil v Donizettiho Nápoji lásky postavu Belcoreho (2016), následovala hlavní role Figara ve Figarově svatbě (2017) a Guglielmo v Così Fan Tutte (2018). Po covidové pauze se v roce 2022 objevil v Händelově Rodelindě a Brittenovu Peteru Grimesovi.
Češi, kteří žijí, pracují, studují nebo jsou jen na výletě v New Yorku, proto často chodí do Metropolitní opery takzvaně „na Adama“, tedy ne nazí, ale na v posledních třech letech jediného a po Magdaleně Kožené i nejúspěšnějšího českého pěvce v Metropolitní opeře. Adam je známý tím, že se s příznivci a kolegy z opery po představení rád setkává na večeři a sklenku vína ve známé divadelní restauraci Café Fiorello, naproti opernímu domu.
S historií Metropolitní opery je spojena celá řada českých pěvkyň, ale i pěvců. Prvním byl český wagnerovský zpěvák Karel Burian v letech 1906–1913, pak následovali Leo Slezak (1909–1913), Rudolf Berger (1914–1915), Pavel Ludikar (1926–1932), Peter Straka (1991), Štefan Margita (2009, 2012–2013) a Vladimír Chmelo (2009, 2012, 2014–2015).
České primadony, které se prosadily v Metropolitní opeře, připomene v květnu 2024 mimořádná výstava v Galerii Českého centra v New Yorku, připravená ve spolupráci s Národním muzeem. České pěvkyně vystupovaly také v českých operách jako např. Ema Destinnová nebo Jarmila Novotná ve Smetanově Prodané nevěstě. Z dalších, jež zanechaly v the Met nesmazatelnou stopu, jmenujme Marii Jeritzu, která zde odehrála stejný počet představení jako její předchůdkyně Ema Destinnová – obdivuhodných 341. V dalších dekádách po Jarmile Novotné, která zde působila ve 40. letech, v the Met vystupovaly Ludmila Dvořáková (60. léta), Eva Randová (80. a 90. léta), Eva Urbanová (90. léta) a již zmiňovaná Magdalena Kožená. Zcela jedinečné místo zaujímá mezi těmito pěvkyněmi slovenská sopranistka Gabriela Beňačková, u nás dobře známá ještě z doby Československa, jež na počátku 90. let v the Met ztvárnila tři role českého operního repertoáru: Káťu Kabanovou, Jenůfu a Rusalku. Na další českou primadonu Metropolitní opery čekáme, ale mezi muži se k basbarytonistovi Adamu Plachetkovi přidá na podzim 2024 tenor Pavel Černoch v Rusalce.
Podzemí Metropolitní opery skrývá vedle zkušeben a technického zázemí také cenný archiv, s jehož pracovníky České centrum New York dlouhodobě spolupracuje, ať už třeba na zápůjčkách kostýmů Rusalky na výstavu v roce 2017, nebo při přípravě výstavy Slavní čeští skladatelé, kam byl zapůjčen kostým Kostelničky z Její pastorkyně a kostým Mařenky z Prodané nevěsty, kterou zpívala Jarmila Novotná. Do archivu chodí i badatelé z Českého muzea hudby–Národního muzea nebo příbuzní takových osobností spojených s Metropolitní operou, jako byl skladatel Karel Weis, jemuž zde uvedli v roce 1921 operu Polský žid.
Metropolitní opera je nám blízká historií i současností, ukazuje nám, kolik Čechů dokázalo jen v tomto jediném oboru v Americe uspět, a inspiruje ty, kteří o to usilují.