Také tektonika, stavební činnost přírody, obdařila zdejší kraj – v tomto případě dvěma rozsáhlými pánvemi s hrásťovou stavbou na okrajích. Toto velkolepé dílo vznikalo pod vlivem alpínského vrásnění a jeho výsledkem byl největší jihočeský „rybník“ všech dob. Zatímco se na konci druhohor v sousedním Rakousku zvedaly Alpy, střed jižních Čech se pod horotvornými tlaky propadal. Zemskou prohlubeň postupně vyplnilo obrovské sladkovodní jezero o rozloze kolem 4000 km². Až k jeho břehům dosahovalo na jihu Novohradské a na jihozápadě Šumavské předhůří. Na severu jezero obklopovala Středočeská pahorkatina.
V třetihorách si dále tísněné jezerní dno ulevilo od náporu alpínského vrásnění tím, že v zóně nejsilnějších tlaků vysunulo sérii zemských ker jako hrásť, která rozdělila prohlubeň na dvě nestejně velké půlky, naše známé pánve Třeboňskou a menší Českobudějovickou. A ta podivuhodná kerná hrásť, to je přece známý Lišovský práh, až
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 7/2008