Mnohobarevná Srí Lanka

Na ostrov zavěšený jako perla na jižním cípu Indie přinesl buddhismus syn velkého indického krále Ašóky. Učení dopadlo na úrodnou půdu, Srí Lanka se stala kolébkou buddhistické školy théraváda a dodnes ji ostatní země považují za duchovního vůdce tohoto směru buddhismu. Vyznává ho valná většina Sinhálců, kteří přišli na ostrov ze severní Indie a dnes tvoří asi 72 % obyvatel.
Nejviditelnějším znakem nejrozšířenější víry jsou bezpočetné stúpy neboli dágoby, nejposvátnější symboly buddhismu. Různě veliké bělostné zvonovité kopule s malou věžičkou na vrcholku stojí uprostřed vesnic, v městské zástavbě i osamoceně v palmových hájích. Hlavním stánkem buddhismu na Srí Lance je chrám Dalida Maligawa v Kandy, někdejším hlavním městě Sinhálského království, ležícím v hornaté střední části ostrova. Posvátná relikvie – Buddhův zub – je uložena v nejmenší ze sedmi zlatých schránek, sestavovaných jako ruská matrjoška. Podle legendy byl zub zachráněn z Buddhova pohřebního ohně a z Indie propašován na Srí Lanku ve vlasech princezny. "Támhle je," ukazuje uniformovaný strážce do malého okénka, ale než se stačím v třpytivé nádheře zlata, slonoviny a drahých kamenů orientovat, již mi rukou ukazuje, abych postupoval dál, za mnou se tísní další turisté a věřící. Z jižní části Indie pocházejí předci Tamilů, přívrženců hinduismu, dnes necelá pětina Srílančanů. Jejich chrámy svým vzhledem prozrazují, že hinduisté vzhlížejí k velkému množství božstev. S arabskými obchodníky se na Srí Lanku dostal islám, jenž dnes vyznává asi sedm procent lidí. Architektonickou různorodost ostrova tak obohatily i mešity. Ke křesťanství, které zavedli portugalští kolonizátoři, se dnes hlásí asi 8 procent lidí, jimž slouží katolické kostely.
Třebaže Srí Lanku odděluje od indického subkontinentu jen pár desítek kilometrů široká mořská úžina, rozdíly jsou překvapivě obrovské. Hlavní město Kolombo oslňuje čistotou a v centrální části moderní výstavbou. Tradiční malé krámky s potravinami, řeznictví s kusy masa pověšenými na hácích a stánky s rybami, do nichž se opírá slunce, se tísní vedle obchodů s rozzářenými výlohami, v nichž pečlivě naaranžované zboží láká kupující. Obchodníci jsou přívětiví a zdvořilí, často vítají příchozí tradičním úklonem a pozdravem "ajubowan", který lze použít v kteroukoliv denní dobu a znamená přeji dlouhý život. Po chodnících kráčejí emancipované ženy v barevných sarogách a muži v perfektně vyžehlených bílých košilích. Bílou barvou září i školní uniformy dětí, které ráno svážejí do škol autobusy a vytvářejí tak první dopravní špičku. "Máme skvělý školský systém, dosáhli jsme devádesátiprocentní gramotnosti, kromě toho nás netrápí tak vysoký počet obyvatel," chlubí se mi hotelový recepční Ziyard, když na něm vyzvídám, díky čemu se Srí Lanka tak liší od svého severního souseda. "A jestli se podaří na ostrově udržet klid zbraní, bude ještě lépe," naráží na dvacet let trvající boje mezi armádou a tamilskými separatisty. V Kolombu a dalších velkých městech je připomínají stovky bunkrů obložených pytli s pískem a železné zátarasy, jinde na ostrově časté vojenské hlídky a kontroly…

Úplné znění článku naleznete v časopise Země světa č. 12/2002

Další informace o Srí Lance naleznet zde: http://www.sopka.cz

Shopping Cart