Mozaika zajímavostí

…regionální společnost Delta Air Transport, na začátku roku přejmenovaná na SN Brussels Airlines. Symbolicky ji s bývalou Sabenou spojuje logo – velké S na ocasních plochách letadel – a také mezinárodní kód SN. Vlastními letadly spojuje Brusel s Prahou dvakrát denně, ve spolupráci s ČSA čtyřikrát denně. Cestující mohou z Bruselu využít linky SN Brussels Airlines do dalších 36 měst v Evropě a také 13 v Africe, nejnověji do španělské Sevilly a Abidjanu v Pobřeží slonoviny. Na ostatní kontinenty zatím belgické aerolinky nelétají.

Mozaika zajímavostí V londýnské galerii Tate Modern je až do 7. dubna 2003 vystaven jeden z největších výtvarných objektů na světě. Skulptura Marsyas, kterou navrhl výtvarník Anish Kapoor, je například téměř dva a půlkrát větší něž nadzvukové dopravní letadlo Concorde. Obří socha je 150 metrů dlouhá, 23 metrů široká a 35 metrů vysoká a zcela zaplňuje prostor Turbínové haly. Čtyřicet lidí ji montovalo šest týdnů. Je tvořena třemi ocelovými kruhy, které jsou spojeny zvláštní umělohmotnou membránou. Zhotovila ji německá firma z francouzské látky, jež byla svařována v Maďarsku. K návrhu obřího objektu pro Tate Modern, která sídlí od roku 2000 v budově bývalé rekonstruované elektrárny, ispiroval Kapoora Titziánův obraz Apollo a Marsyas z roku 1575, chlouba zámecké galerie v Kromeříži. Olympský bůh na něm stahje zaživa z kůže satyra, který s ním prohrál v hudební soutěži.

Možná, že jste si někdy položili otázku, které zemi vlastně vládl nabob. Odpověď zní: žádné. Teto titul totiž není ničím jiným než zkomoleninou slova naváb, tradičního označení jihoindických panovníků. Naboby byli nazýváni angličtí dobrodruzi, kteří se vrátili z britských kolonií v Indii domů a přivezli si s sebou ohromné bohatství a zvyky orientálních despotů. Své okolí oslňovali pohádkovým přepychem a zároveň odpuzovali svými způsoby a názory. Kvůli bohatství a chování připomínajícímu východní vladaře, naváby, se pro ně nakonec vžilo hanlivé označení: nabobové. zm

Na vesnicích jižní Moravy, ale i jinde u nás, je možné poměrně často potkat lidi nízké podsadité postavy s kulatým obličejem, tedy typově překvapivě podobné Uzbekům, Tatarům, Ujgurům a dalším příslušníkům turkických národů Střední Asie. A patrně tady nějaké vazby jsou. Za Přemyslovců byli v Podyjí usazováni zajatci z válek s Uhry, mezi nimiž byli i Plavci (tady je patrně třeba hledat původ názvu vesnice Plaveč) neboli Kumáni. A ti patřili k jednomu z mnoha historických turkických kmenů. V předslavníkovské době zas bylo v Čechách avarské, podle jiných názorů spíše hunské, středisko jménem Kanburg, tj. Chánův hrad. A Chýnov v jižních Čechách mohl být původně Húnov.

Nedávno vydal indický Tádž Mahál své děsivé tajemství. Při restaurátorských pracích na této nejznámější stavbě Indie objevili archeologové pod jednou ze čtyř jejích věží záhadné chodby. Při bližním průzkumu se ukázalo, že spletité uličky vedou v několika patrech stále hlouběji do podzemí. Našlo se také velké množství malých místností. „Některé sloužily původně jako toalety. Ale některé jako vězení,“ řekl vedoucí týmu Komal Anand a dodal: „Chodby i schody jsou velmi úzké. Vždy tady mohl projít pouze jediný člověk.“ Pravděpodobně byla v těchto kobkách vězněna značná část z 20 tisíc dělníků, kteří v 17. stol. pracovali na stavbě tohoto pohádkově krásného mauzolea. „Museli tady strašně trpět, žili v těch nejhorších podmínkách,“ soudí další z indických vědců. Nové objevy vrhly zcela nové světlo na „pomník lásky“ vládce Šáhdžahána a princezny Tádž, kteří jsou tu spolu pohřbeni.

Mozaika zajímavostí O nesmírném bohatství památek z období starověkého Egypta se svět dozvěděl na konci 18. století, a to díky francouzské vědecké expedici, která doprovázela vojenské tažení Napoleona Bonaparta. Pro Egypt měl náhlý věhlas jeho historických pokladů i stinnou stránku: s památkami se začalo obchodovat a celé rozsáhlé kolekce cenných nálezů putovaly do evropských muzeí a soukromých sbírek. Proto dostal egyptský vicekrál Mohammad Ali v roce 1835 za úkol vývoz památek zastavit. Proto nechal předměty nejprve soustředit na jedno místo a nakonzervovat je s cílem, aby mohly být při vhodné příležitosti vystaveny. Po jeho smrti obchod s památkami a jejich svévolné vyvážení do ciziny pokračovalo. Podporovali to i někteří z Aliho následovníků, kteří ze shromážděných starověkých pokladů vybírali dary pro význačné hosty Egypta. Co zůstalo, bylo převezeno na egyptské ministerstvo vzdělání, do jedné z hal v Saladinově citadele. Místo bylo později nazváno Citadel Museum. V roce 1858 francouzský egyptolog Auguste Mariette, podporovaný vicekrálem Saidem Pašou, vybral pro muzeum budovu v Káhiře, na břehu Nilu. Bulaq muzeum bylo otevřeno v roce 1863, ale egyptologové je stále považovali jen za dočasné útočiště pro vzácné památky. V roce 1890 se našlo nové přístřeší v jednom z paláců v Gize, a to už egyptologové, vzhledem k rostoucímu množství objevených památek při pokračujících vykopávkách požadovali vybudování stálého místa, kde by mohly být všechny nálezy vystaveny. Dočkali se až v roce 1897, kdy byl v káhirské ulici Midan Al-Tahrir položen základní kámen k budově, kterou francouzský architekt Marcel Dourgnon navrhl v neoklasicistním stylu, s celkovou plochou 15 000 metrů čtverečních. Po pěti letech, koncem roku 1902, byla nová budova Egyptského muzea otevřena. Sté výročí svého založení slaví muzeum výstavou vzácných předmětů, které byly dosud uloženy v depozitářích. Expozice, otevřená v prosinci 2002, potrvá po celý následující rok.

Mozaika zajímavostí Čína vynaloží v následujících šesti letech přes 70 milionů dolarů na restaurování více než stovky historických památek v Pekingu. Projekt, schválený v souvislosti s pořádáním letní olympiády v roce 2008, počítá především s opravami budov historického jádra Pekingu, kdysi uzavřeného městskými hradbami, které byly zbourány v 50. letech minulého století. Rekonstrukce se zaměří hlavně na jedinečné Zakázané město, sídlo posledních dvou čínských císařských dynastií. Pokud k záchraně kulturního bohatství skutečně dojde, konečně se po několika desetiletích zastaví rozsáhlé demolice nízkých budov starého Pekingu, které měly umožnit výstavbu širokých komunikací a výškových budov. Podle listu China Daily bylo v posledních třech letech vydáno na ochranu pekingských památek 40 milionů dolarů.

Mozaika zajímavostí Proslulý Letzelův dóm, který jako jediný zázračně odolal explozi atomové bomby svržené na Hirošimu v roce 1945, je po desítky let symbolem zkázy tohoto města. Dóm, který projektoval český architekt Jan Letzel, zůstane až do března příštího roku zakryt lešením, protože bude rekonstruován do podoby, jakou měl hned po výbuchu. Jeho zdivo však bude zabezpečeno, zbaveno trhlin a vlhkosti. Náklady uhradí společně město Hirošima a japonský stát.. Letzelův dóm, původně průmyslový výstavní palác, stojí hned vedle hirošimského Parku míru, který je hojně navštěvován turisty z celého světa.

Shopping Cart