Monte znamená portugalsky „hora“. Městečko tohoto jména ležící ve svahu nad Funchalem ve výšce kolem 550 m n. m. je mezi turisty nejznámější díky proutěným saním „carro de cesto“. Dvojice „carreiros“, oblečených v bílém a se slamáky na hlavách, je v nich vozí asi dva kilometry z kopce dolů po asfaltových silnicích na okraj Funchalu. Monte toho ale nabízí mnohem víc.
Carros de cesto vyjíždějí z místa jen kousíček pod úpatím schodiště, které vede k průčelí kostela Panny Marie z Monte (Nossa Senhora do Monte), patronky ostrova. Počátky jejího kultu sahají až do konce 15. stol. Tehdy se tu asi kilometr nad místem dnešního kostela zjevila dva dny po sobě malé dceři pastýřů dívka, která si s ní hrála a pokaždé jí darovala balíček s jídlem. Když třetího dne dcerku sledoval její otec, aby zjistil, od koho v opuštěné krajině jídlo dostává, spatřil na kameni malou sošku Panny Marie – a dcera mu potvrdila, že to je ona dívka z předešlých dnů.
Soška oblečená do krásných šatiček stojí na hlavním oltáři kostela, jehož dnešní podoba začala vznikat v roce 1741, ale protože o sedm let později zasáhlo Madeiru zemětřesení, které práce nadlouho zastavilo, byl dokončený až v roce 1818. Na svátek Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna se tu koná romaria, pouť, která je největší náboženskou slavností na ostrově. Místní začínají slavit už 14. srpna večer, kdy se z Monte stává místo jedné velké veselice. Všude se hraje, zpívá a tančí, odevšad voní espetadas, hovězí špízy na vavřínových klaccích opékané nad dřevěným uhlím. Následujícího dne se sem pak na mši a procesí, procházející se zázračnou soškou městečkem, sjíždějí lidé z celé Madeiry.
Dalším mimořádným dnem v životě Monte je 1. duben, kdy sem míří především monarchisté ze střední Evropy. Jde totiž o výroční den úmrtí Karla I., posledního rakouského císaře a také krále českého (jako Karel III., nebyl ale korunován) i uherského (jako Karel IV.). Zemřel roku 1922 v necelých pětatřiceti letech na zápal plic přímo tady v Monte, v letní vile funchalského bankéře Luise da Rocha Machado, známé dnes jako Quinta Jardins do Imperador, ani ne dva měsíce poté, co se do ní nastěhoval.
Karel I. nastoupil na rakouský trůn po smrti Františka Josefa I. v listopadu 1916. Nikdy neabdikoval, po skončení první světové války odešel do Švýcarska, po dvou pokusech obnovit monarchii přinejmenším v Uhersku byl zatčen a na britském křižníku Cardiff odvezen do exilu na Madeiru, kde přistál 19. 11. 1921. Nejprve žil s manželkou Zitou Bourbonsko-Parmskou přímo ve Funchalu ve vile Vitória patřící k hotelu Reidʼs, záhy mu však došly…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Madeira