Přestože jsem pracoval uprostřed západní části ostrova, hornaté Oriente jsem měl z celé Kuby nejraději – hned po Escambrayi. Kuba se původně dělila na šest provincií. Čím dál na východ od hlavního města, tím rozlehlejší byly, a musely se proto později dále dělit. Z jedné původní provincie Oriente tak vznikly čtyři: Holguín, Granma, Santiago de Cuba a Guantánamo.
Holguín leží trochu stranou, ještě před horami. Jeho stejnojmenné hlavní město má 350 000 obyvatel a jedno z největších a nejkrásnějších náměstí na celé Kubě. Jmenuje se Plaza Calixto García po zdejším rodákovi, jednom z hrdinů kubánské války za nezávislost v 19. stol., a vyplňuje ho pečlivě upravený park. Však se Holguínu také přezdívá „město parků“. Vzniklo v roce 1545 jako San Isidoro de Holguín – kapitán García Holguín byl jeho zakladatelem. Ačkoliv leží ve vnitrozemí, v lecčems připomíná Cienfuegos, především svým dynamickým rozvojem a stejnými druhy průmyslu (elektrárenský, cukrovarnický, potravinářský a cementářský). S kanadskou účastí se tu vyrábí i nejznámější kubánské pivo Bucanero. Kromě pěkných parků tu památek mnoho nenajdeme, vyplatí se ale vyšlapat 450 schodů k dřevěnému kříži z roku 1790 na vrcholku vyhlídkového kopce Loma de la Cruz, odkud lze přehlédnout celé město.
Granma je mezi kubánskými provinciemi tak trochu výjimkou, protože nenese jméno svého hlavního města, ale jachty, která tu na pláži Las Coloradas poblíž přístavu Niquero přistála 2. prosince 1956 s 82 bojovníky kubánské revoluce – Fidelem a Raúlem Castrovými, Camilem Cienfuegosem, Che Guevarou a dalšími. A to už musí být každému jasné, že napříč touto provincií se táhne nejvyšší kubánské pohoří Sierra Maestra s nejvyšším vrcholem Pico Turquino (1974 m n. m.). V hlavním městě Bayamo (220 000 obyvatel), dalším z nejstarších měst založených na severním úbočí Sierra Maestry v roce 1513 Diegem Velázquezem, se roku 1819 narodil národní hrdina a krátkodobý povstalecký prezident Carlos Manuel de Céspedes. V roce 1868 stál u počátku tzv. desetileté války, jedné z fází kubánského boje za nezávislost na Španělsku, a také jako první na Kubě osvobodil své otroky. V jeho rodném domě je dnes umístěno jeho muzeum. Významný je i přístav Manzanillo v široké zátoce Guacanayabo západně odtud (všechny názvy začínající na gua-, hua- či v přepise wa- jsou indiánského původu).
Santiago de Cuba, hlavní město stejnojmenné provincie, je s více než půl milionem obyvatel druhým největším městem Kuby a také hlavním střediskem celé východní části ostrova. Ještě než do něj dorazíme, učiníme odbočku ke kubánskému národnímu poutnímu místu El Cobre (Měď). Jak jméno napovídá, těžila se tu už od 16. stol. v povrchovém dole měď a nejstarší měděný důl v celé Latinské Ameri…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Kuba