„Přespal jsem v zátoce Talo Udang, nádherné místo, odtud jsem plánoval přejít na druhou stranu ostrova, ale strážci parku mne od toho zrazovali, báli se, že bych mohl zabloudit. Příště to určitě zkusím, ale bez kompasu to nepůjde,“ svěřuje se mi se svými plány anglický učitel. Těžko rozsoudit, kdo si právě končící den více užil.
Sedíme v přístřešku na konci jedné ze dvou silnic vedoucích po ostrově, kam dvakrát denně z ústředí parku přijíždí malý náklaďáček. Kyvadlová doprava za 60 bahtů vede k naučné stezce procházející bývalým vězeňským táborem. Kdo chce šlapat pěšky, bude mu to trvat kolem čtyř hodin. Ale teď jsem tady osaměli s Angličanem a osádkou místní restaurace, která jako přes kopírák nabízí přesně stejná jídla jako kterékoliv jiné zařízení na ostrově…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2007
Další informace o Korsice naleznet zde: www.sopka.cz