Zámek Frederiksborg je jedním z nejlepších příkladů severské renesance a sídlem Muzea dějin národa. Pro návštěvníka ze zemí Koruny české je však zřejmě nejzajímavější zámecká kaple. Najdeme v ní totiž znak prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka!
Po ničivém požáru v roce 1859 zůstala zámecká kaple téměř neporušená – jako jedna z mála částí královské rezidence. Zachoval se tak jedinečný oltář, který roku 1606 vytvořil ze zlata, stříbra a ebenu hamburský šperkař Jacob Mores, i historické varhany, dílo Isaiaha Compenia z roku 1610. Od roku 1693 se zde udělují nejvyšší dánská vyznamenání – Řád slona a Řád Dannebrogu. Na masivních sloupech galerií obklopujících kapli visí erby a znaky jejich někdejších i současných držitelů. Krom hlav pomazaných tu najdeme také například znaky bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely či vědce Nielse Bohra. A také dvě slova v češtině: „Pravda vítězí“. Toto motto nelze přehlédnout ve znaku prvního československého prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka. Tvoří ho dva lvi držící velký znak Republiky československé. Na okrajích znaku pak ještě můžeme číst datum 24. únor 1925 – v tento den bylo o propůjčení Řádu slona našemu prezidentovi rozhodnuto. Řád předal dánský vyslanec během slavnostní audience na Pražském hradě v den Masarykových 75. narozenin, 7. března 1925. „Byl jsem velmi dojat i překvapen tím, že panovník můj panu presidentovi tento řád udělil. Nositeli řádu tohoto jest několik velmi málo panovníků a vynikajících osob. Svědčí to o sympathiích, které panovník můj pro pana presidenta chová,“ zaznamenal 4. března 1925 slova dánského vyslance Hösta ministerský rada Dr. Guth-Jarkovský. „Ve formálním směru prosím o dvojí věc,“ uvedl tehdy rovněž vyslanec. „1/ Aby kancelář presidentova nám zaslala zvláštní prohlášení, dle něhož zavazuje se, že řád v případě úmrtí páně presidentově bude vyslanectví našemu vrácen. 2/ Aby nám zaslán byl v barvách provedený znak páně presidentův i s mottem.“
Druhá podmínka byla splněna, což potvrzuje prezidentův znak v zámecké kapli Frederiksborgu. Vyhověno bylo i podmínce první. To dokumentuje přípis československého Ministerstva zahraničních věcí z 19. února 1938, v němž se mj. uvádí: „Dosud vyslovilo přání, že bude vrácen řádový odznak z pozůstalosti presidentovy, pouze vyslanectví dánské. Ministerstvo zahraničních věcí dovoluje si proto požádati, aby mu byly dány k disposici odznaky (stuha s řádovým odznakem a hvězda) dánského řádu ‚Bílého slona‛, jenž byl svého času p. presidentu-Osvoboditeli propůjčen.“
Jak se ale exotické zvíře do nejvyššího vyznamenání severského království, jehož původ se datuje už do 15. stol., dostalo? Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že válečný slon byl v dávných dobách symbolem ochránce křesťanské víry, symbolem čistoty a neposkvrněnosti. Prezident Masaryk je zatím jediným Čechem, jemuž byl řád propůjčen…