Území obklopená ze všech stran vodou vyvolávají zvláštní pocity. Ať již leží uprostřed Středozemního moře nebo kolem nich proudí tok Vltavy. Každý z pražských ostrovů je svým způsobem jedinečný. Na většině z nich ale najdete spoustu zeleně, která tlumí městský ruch a vytváří příjemné prostředí klidu a pohody.
Veslařský ostrov se z tramvaje jedoucí po Podolském nábřeží jeví jako pruh bujné zeleně. Zarostlá je nejméně polovina plochy ostrova, který vznikl u pravého břehu Vltavy naplavováním říčního písku. Schwarzenbergové kdysi na ostrově vybudovali malý přístav pro vory a sklad pro dříví vytěžené na Šumavě. Když voroplavba skončila, ostrov začali využívat vodáci, kteří tady mají klubovny a loděnice. Narazíte tu i na rybáře pozorně sledující své splávky, zatímco se pár metrů od nich na břehu vyhřívají bělostné labutě. Na straně směřující ke středu říčního toku tvoří dlouhý úsek břehu betonové stupně pro diváky veslařských závodů, z nichž nejslavnější jsou tradiční Pražské primátorky. Část trati vede rovným úsekem řeky mezi Veslařským ostrovem a protilehlým umělým ostrovem Císařskou loukou, na níž se zvedá do výšky věž rozhodčích. I když necítíte ani vánek, mezi oběma ostrovy obratně manévrují plachetnice.
Další pražské ostrovy se staví Vltavě do cesty mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Dětský ostrov je písemně zaznamenán již v roce 1355, ale záplavy ho několikrát vymazaly z map. Jméno získal počátkem 60. let minulého století, kdy na něm vznikl areál dětských hřišť. Název je stále aktuální, děti i dospělí se sem přicházejí vyřádit na hřištích, zahrát minigolf a podobně. Stín jim poskytne spousta stromů, vysázených po obvodu ostrova. Na severním konci Dětského ostrova stojí pylon s alegorickou sochou Vltavy a jejích přítoků, kde na Dušičky členové spolku Vltavan každoročně pokládají věnce na paměť obětem řeky.
Souběžně s Dětským ostrovem při Janáčkově nábřeží se na druhé straně řeky podél Masarykova nábřeží táhne Slovanský ostrov, známější spíš jako Žofín. Podle rakouské arcivévodkyně Žofie, matky císaře Františka Josefa I., se tak jmenoval do roku 1925. To už ale monarchie nebyla v módě, a tak byl na paměť Slovanského sjezdu, který se zde odehrál roku 1848, přejmenován na Slovanský. Ostrov vznikal postupným naplavováním půdy za Šítkovskými mlýny v 17. stol. Skutečným ostrovem se stal až po velké povodni v roce 1784, kdy ho zabezpečili nízkou hrází a zasadili dřeviny, které zpevňovaly půdu. Slovanský ostrov v těsné blízkosti Národního divadla nabízí hezké procházky v zeleni. U jeho břehů kotví lodičky a šlapadla, která si zde lidé mohou půjčit k romantické projížďce po Vltavě. První…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Praha – Zahrady a parky