Pražské ostrovy

Veslařský ostrov se z tramvaje jedoucí po Podolském nábřeží jeví jako pruh bujné zeleně. Zarostlá je nejméně polovina plochy ostrova, který vznikl u pravého břehu Vltavy naplavováním říčního písku. Schwarzenbergové kdysi na ostrově vybudovali malý přístav pro vory a sklad pro dříví vytěžené na Šumavě. Když voroplavba skončila, ostrov začali využívat vodáci, kteří tady mají klubovny a loděnice. Narazíte tu i na rybáře pozorně sledující své splávky, zatímco se pár metrů od nich na břehu vyhřívají bělostné labutě. Na straně směřující ke středu říčního toku tvoří dlouhý úsek břehu betonové stupně pro diváky veslařských závodů, z nichž nejslavnější jsou tradiční Pražské primátorky. Část trati vede rovným úsekem řeky mezi Veslařským ostrovem a protilehlým umělým ostrovem Císařskou loukou, na níž se zvedá do výšky věž rozhodčích. I když necítíte ani vánek, mezi oběma ostrovy obratně manévrují plachetnice.
Pražské ostrovyDalší pražské ostrovy se staví Vltavě do cesty mezi Jiráskovým mostem a mostem Legií. Dětský ostrov je písemně zaznamenán již v roce 1355, ale záplavy ho několikrát vymazaly z map. Jméno získal počátkem 60. let minulého století, kdy na něm vznikl areál dětských hřišť. Název je stále aktuální, děti i dospělí se sem přicházejí vyřádit na hřištích, zahrát minigolf a podobně. Stín jim poskytne spousta stromů, vysázených po obvodu ostrova. Na severním konci Dětského ostrova stojí pylon s alegorickou sochou Vltavy a jejích přítoků, kde na Dušičky členové spolku Vltavan každoročně pokládají věnce na paměť obětem řeky.
Souběžně s Dětským ostrovem při Janáčkově nábřeží se na druhé straně řeky podél Masarykova nábřeží táhne Slovanský ostrov, známější spíš jako Žofín. Podle rakouské arcivévodkyně Žofie, matky císaře Františka Josefa I., se tak jmenoval do roku 1925. To už ale monarchie nebyla v módě, a tak byl na paměť Slovanského sjezdu, který se zde odehrál roku 1848, přejmenován na Slovanský. Pražské ostrovyOstrov vznikal postupným naplavováním půdy za Šítkovskými mlýny v 17. stol. Skutečným ostrovem se stal až po velké povodni v roce 1784, kdy ho zabezpečili nízkou hrází a zasadili dřeviny, které zpevňovaly půdu. Slovanský ostrov v těsné blízkosti Národního divadla nabízí hezké procházky v zeleni. U jeho břehů kotví lodičky a šlapadla, která si zde lidé mohou půjčit k romantické projížďce po Vltavě. První půjčovna tady fungovala již v roce 1886. O dva roky dříve byl na ostrově postavena dvoupatrová novorenesanční budova zvaná rovněž Žofín, jedno z nejvýznamnějších kulturních a společenských míst v metropoli. Vznikla podle návrhu architekta Jindřicha Fialky. Žofín proslul prestižními bály, plesy a tancovačkami, na kterých často vládl vlastenecký duch. Jezdívala sem i Božena Němcová, jak to na ostrově uprostřed trávníku a keřů připomíná plastika od sochaře Karla Pokorného z roku 1955. Stojí tu také socha Souzvuk, jedno ze stěžejních děl Ladislava Šalouna. S nábřežím spojuje Slovanský ostrov u Národního divadla most a na jižním konci bílá konstruktivistická budova Spolku výtvarných umělců Mánes z roku 1930, postavená podle plánů architekta Otakara Novotného. Nad ní se v těsném sousedství zvedá starobylá kamenná Šítkovská vodárenská věž, pocházející z 15. stol. Pouliční ruch na Žofín příliš nedoléhá a ostrov zůstává oázou zeleně a klidu v centru velkoměsta. Moderní hřiště s mnoha zajímavými herními prvky sem láká i děti.
Pražské ostrovyNa Střeleckém ostrově se v minulosti skutečně střílelo, proto se tak jmenuje. Za Karla IV. na něm pražští střelci cvičili střelbu z luků a kuší. Se střelbou a ohňostroji byly rovněž spojeny svatojánské oslavy, pořádané od 18. stol. Kromě toho se na ostrově odehrávaly i lidové veselice, v roce 1882 sokolové v areálu ostrostřelců uspořádali I. všesokolský slet, který mohlo z přilehlých tribun sledovat 2500 diváků. Další významná historická událost má datum 1. 5. 1890 – tehdy zde lidé poprvé v Čechách slavili 1. máj. Připomíná to deska umístěná na budově dnešní restaurace. Nad Střeleckým ostrovem prochází most Legií. Z jeho jižní strany sestupuje na ostrov monumentální kamenné schodiště. Po rozsáhlé rekonstrukci dokončené v roce 2013 má ale ostrov i bezbariérový přístup pomocí malého výtahu. Kdokoliv se tak může zúčastnit mnoha slavností, koncertů, festivalů pod širým nebem a dalších kulturních akcí. Opravena byla také síť cest, podél nichž stojí nové lavičky, děti dostaly zajímavé prolézačky, lanové stěny a lávky.
Střelecký ostrov byl znovu otevřen pro veřejnost po kompletní rekonstrukci v září 2013. Vznikla tam dvě nová dětská hřiště a vybudován byl i výtah usnadňující vstup z mostu Legií.Jedním z nejromantičtějších míst v Praze je Kampa (podrobně jsme se jí věnovali v čísle 3/2014 o českých technických památkách). Od Malé Strany ji odděluje malebná mlýnská strouha zvaná Čertovka, z čehož je zřejmé, že jde také o umělý ostrov. Původ názvu je nejasný, podle jedné z verzí vychází ze staročeského „zákampí“, což znamená stinné místo. Větší část Kampy je jedním velkým parkem, zbytek tvoří městská zástavba. Mlýny a mlýnské zahrady na ostrově vznikaly od 15. stol. Po 2. světové válce byly zahrady spojeny a upraveny na veřejný park, kde se dnes lidé procházejí, studenti na trávě hrají šachy, frisbee nebo tráví volný čas diskusemi s kelímkem piva v ruce. Největší stavbou na Kampě je Lichtenštejnský palác a možná nejznámější, i kvůli přetrvávajícím sporům o její další využití, Werichova vila, ve které bydlel nejen Jan Werich, ale například také Josef Dobrovský, básník Vladimír Holan a další známé osobnosti. V krásně zrekonstruovaných Sovových mlýnech dnes díky mecenášce Medě Mládkové sídlí Muzeum Kampa s cennou sbírkou moderního umění. Kampu vyhledávají také zahraniční turisté, a to i kvůli mnoha zdejším restauracím. Půvabné náměstíčko obklopují malebné historické obytné domy. Během celého roku se na něm odehrává spousta nejrůznějších akcí, například hrnčířské nebo francouzské gastronomické trhy, staročeské máje, divadelní a hudební vystoupení. Z Kampy se také nabízejí úžasné výhledy na Vltavu, Karlův most a starou Prahu.
Na projížďku mezi pravé nábřeží Vltavy, Slovanský a Střelecký ostrov se lze vydat i ve vypůjčené lodičce či šlapadlu.Za anglický park by se s trochou nadsázky dala považovat Štvanice, přinejmenším její východní cíp osázený stromy a keři, kam si Pražané chodí zaběhat. Ostrov dostal své jméno proto, že se na něm od konce 17. stol. až do roku 1816 pořádaly štvanice psů na různou zvěř. Štvanice patří neodmyslitelně do historie československého sportu. Zdejší legendární zimní stadion postavený v roce 1931 podle návrhu architekta Josefa Fuchse ve funkcionalistickém stylu měl první umělou ledovou plochu v republice. Čtyřikrát hostil mistrovství světa v ledním hokeji. Sloužil ale hlavně Pražanům, kteří si sem rádi chodili zabruslit. Přestože byl na seznamu národních kulturních památek, zchátral tak, že byl v roce 2011 zbourán. Dnes ho připomíná jen restaurační budova, jejíž stupňovitá zadní stěna měla funkci hlavní tribuny. Od konce 80. let patří Štvanice hlavně tenistům (stojí zde tenisový areál I. ČLTK Praha) a také vodním slalomářům. Umělá dráha v korytu Vltavy vznikla při rekonstrukci zdejšího jezu a plavebních komor.

Shopping Cart