Jedna z nejkrásnějších krajin Písecka leží v protáhlém terénním prohybu Českobudějovické pánve, který vybíhá od Protivína k Dobevi a odborně se nazývá pánev Putimská. Někdy se jí také říká Jihočeská brána.
Je to krajina mnoha potoků, které ústí do Otavy nebo do Blanice, ale všechny nakonec stejně dotečou do Vltavy. Je to krajina mnoha mělkých rybníků, vlhkých luk, mokřadů a tůněk. Je to krajina božích muk u cest, vodních tvrzí a malebných obcí. Zkrátka jižní Čechy ve své typické podobě leží na jihozápad od Písku, mezi Mehelnickou vrchovinou a šumavským podhůřím. Když vystoupíme na západní svahy Píseckých hor, třeba do svažité obce Paseky, přehlédneme odtud celou terénní brázdu až k obzoru, kde se zvedá impozantní hradba Šumavy. Právě toto pohraniční horstvo hýčká Jihočeskou bránu teplými fény, drží ji v závětří před studenými větry, ale také v deštném stínu. I když je v tomto teplém koutku Písecka tolik stojaté i tekoucí vody, dost málo tu prší – to proto, že většinu dešťů přicházejících od západu pochytají šumavské svahy a sem, do podhůří, ji posílají koryty potoků a řek. Také dvě největší řeky tohoto kraje, Otava a Blanice, jsou dcerami Šumavy.
Otava je na svém horním toku plná peřejí a skoků, a proto ji už starověcí obyvatelé nazývali Vatahva (bystrá, prudká voda). Slovanská podoba toho jména, Otaua, se poprvé objevuje až roku 1045. Lidová etymologie se pokouší vyložit původ jména od toho, že na nivách řeky byly dobré louky, kde se vždy sekaly otavy, ale tento výklad je nepravděpodobný. Vlhké louky a mokřiny, staročesky blaně, daly však jméno Blanici. Základ toho slova slyšíme i v jihočeském termínu blata.
Příběh Otavy a Blanice trvá dlouhé miliony let a je spojený s prolomením jihočeských pánví, s poklesem zdejších zemských ker a následným vznikem jihočeského jezera. Na severozápadním okraji Českobudějovické pánve však nebyl pokles ker tak razantní ani rozsáhlý, a proto tu vznikl jen úzký, chobotovitý prolom, v němž zůstaly některé kry trčet z jezerních sedimentů jako osamělé kopce. Jejich horninové slož…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Písecko