Elegance, střídmost, inteligence i funkčnost. Jasné čiré linie, cit pro tvar, inspirace přírodou. Především tyto atributy nejlépe vystihují dánský design, který je pro tamní obyvatele běžnou součástí jejich životního stylu a identity. Produkty kreativních dánských tvůrců a výrobců navíc nejsou jenom opticky přitažlivé, ale také praktické a prospěšné pro jejich uživatele.
Co jméno, to ikona. Bang & Olufsen, Louis Poulsen, Verner Panton nebo Stelton. Ať už jde o hi-fi techniku, kterou obohatil první bezdrátový přenosný reproduktor, výrobu svítidel, židle nebo kuchyňské náčiní z nerezové oceli, kultovní předměty navržené dánskými designéry v 50. a 60. letech jsou dodnes obdivovanou součástí kanceláří či bytů po celém světě. Podle jednoho průzkumu každá druhá domácnost vlastní některou z lamp navržených Poulem Henningsenem, kterého v polovině 20. stol. proslavila originální koncepce a technologie svítidel, zejména kultovní Artyčok (1958) z vrstvených kovových a skleněných plátů.
„Více než stoletý a stále svěží,“ nezapomínají světové architektonické časopisy velebit dánskou legendu Arneho Jacobsena, který své vlasti přinesl mezinárodní uznání a je nestárnoucí inspirací pro řadu současných designérů a architektů. Jeho židle a křesla dodnes patří k vůbec nejprodávanějšímu nábytku na světě. Zakladatel moderního designu Arne Jacobsen vešel do dějin jako tvůrce nadčasových modelů židlí, křesel a dalších užitných předmětů. Vytvořil série kultovního sedacího nábytku, jehož jednoduchost byla ve své době pokládána za avantgardní. Proslavily jej židle Ant (Mravenec) a křesla Egg (Vejce) a Swan (Labuť) z roku 1958. Labuť své padesátiny v roce 2008 oslavila limitovanou edicí, se kterou přišla nábytkářská firma Fritz Hansen, jež v roce 1915 jako vůbec první vyrobila židli z ohýbaného dřeva. Byl to právě její zakladatel Fritz Hansen, který v roce 1934 přizval ke spolupráci architekty Kaareho Klinta a mladého talentovaného Arneho Jacobsena. Ten pro něj navrhl legendární židli Mravenec, určenou pro restauraci divadla Bellevue v Klampeborgu nedaleko Kodaně. Její jméno jí dal architekt, sochař a malíř Gunnar Aagaard Andersen, který v charakteristické linii sedáku a opěráku viděl právě pilného mravence. Začala nejenom plodná spolupráce, která proslavila dánský design po celém světě, ale také nerozlučné přátelství ikon dánského designu i architektury Hansena a Jacobsena. Celosvětový úspěch sehrané dvojice rovněž ukázal, že realizace není možná bez týmové spolupráce nábytkářských firem a designérů.
U modelů Egg a Swan Jacobsen naplno rozvinul svůj modernistický talent. Vycházel z modernismu, od začátku své tvůrčí kariéry přijímal funkcionalistický přístup a zamiloval si především Le Corbusiera, Ludwiga Miese van der Roheho a Gunnara Asplunda.
„Bez kvalitního designu nemůže dobrá architektura vůbec existovat,“ říkával s jistou nadsázkou Arne Jacobsen, aby tak prezentoval na veřejnosti svoji všestrannost. Jeho tvorba nábytku byla totiž téměř vždy spojena s architektonickými návrhy. Obě křesílka byla také použita v kodaňském Royal Hotelu v centru města, kam dodnes putují zástupy obdivovatelů modernismu z celého světa. Nejslavnější je pokoj číslo 606, kompletně zařízený původním Jacobsenovým nábytkem, přesně tak jako v červenci roku 1960, kdy se hotel otevíral. Nábytek Arneho Jacobsena dnes najdeme na celém světě: v Opeře v Sydney od dalšího slavného Dána Jörna Utzona, v National Art Center v Tokiu či v Lord’s Cricket Ground v Londýně.
Dánsko sehrálo a sehrává ve vývoji moderní architektury a designu významnou roli. A to nejen zásluhou Arneho Jacobsena. Excelují zde i další designérská a architektonická esa, včetně kovotepců a návrhářů nábytku, jako jsou například Kaare Klint, Hans Wegner či Borge Mogensen.
K nejúspěšnějším výrobcům dánského nábytku patří i společnost Fredericia. Klasické kousky této značky najdete třeba v královském paláci. S tvorbou mladých návrhářů se zase často setkáváme ve veřejném prostoru, například s tzv. dekonstruovanými lavičkami Jeppeho Heina.
Tradice zavazuje a také rozvíjí. Právě v Dánsku se každé dva roky udělují prestižní ceny INDEX, které jsou označovány za jakousi obdobu hollywoodských filmových Oscarů pro designéry. Celkem půl milionu eur si z Kodaně odvážejí vítězové pěti kategorií, jejichž výtvory nejvíce přispěly ke zlepšení životních podmínek. Ať už jde například o protézy dolních končetin opatřené high-tech technikou, šálu Hövding, která se při pádu změní v ochranný airbag, či program brýlí zdarma pro mexické děti. Jednou z nejnovějších architektonických perel je projekt největšího umělého lyžařského areálu na světě Skidome v blízkosti města Randers. Návrháři ze studia Cebra mu dali podobu tří vzájemně se křížících oblouků, které plní funkci kopců. O případném zahájení stavby dosud nebylo rozhodnuto.