Národní park Čang-ťia-ťie
Jméno tohoto národního parku a zároveň též geoparku pravděpodobně většině Čechů nic neříká, v Číně však patří k nejnavštěvovanějším přírodním zajímavostem vůbec. Jde o hlavní část krajinné oblasti, která se rozkládá na severu provincie Chu-nan a byla zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO v roce 1992 pod jménem Wu-ling-jüan.
Symbolem celé oblasti o rozloze 264 km2 je více než 3000 pitoreskních skalních věží tyčících se do výšky 100–400 m, které po staletí inspirovaly čínské malíře a básníky. Obraz krajiny dotvářejí hluboká údolí, potoky, jezírka, vodopády, asi 40 jeskyní a dva velké skalní mosty. Už tak obrovská popularita parku se ještě zvýšila po roce 2009, kdy zaznamenal celosvětový úspěch americký sci-fi film Avatar. Zdejší skalní věže se totiž staly jednou z inspirací pro krajinu „plovoucích hor“ na Pandoře, kde se film odehrává. Národní park je bohatý i na vzácné živočichy a rostliny. Na jeho území žije 116 druhů obratlovců, k těm nejvzácnějším patří velemlok čínský, dhoul, pardál obláčkový, medvěd ušatý, srnčík čínský či kabar Berezovského. V masově navštěvovaných partiích parku samozřejmě nelze setkání s některým z těchto zvířat očekávat, nejběžněji se lze potkat s tlupou rhesusů loudících od turistů jídlo a hojní jsou také různí drobní ptáci. Na 3000 druhů vyšších rostlin zahrnuje zhruba z poloviny druhy subtropické a tropické a z poloviny druhy mírného pásu. Z více než 500 druhů dřevin je třeba zmínit přinejmenším vzácnou davidii listenovou a jinan dvoulaločný.
Národní park Čang-ťia-ťie je příkladem dokonale organizované masové turistiky, jež návštěvníkům skýtá veškerý myslitelný komfort. Na okraji parku a v jeho blízkém okolí se nachází na 900 ubytovacích zařízení a dvakrát tolik stravovacích. Nad parkem se lze proletět horkovzdušným balonem, vrtulníkem či na rogalu. Vzhledem ke své rozlehlosti a ohromnému množství zajímavostí je park rozčleněn do několika částí s vyznačenými turistickými trasami, jejichž výchozí body propojuje kyvadlová doprava. Parkem prochází více než 100 km silnic pro místní ekologické autobusy, přibližně stejnou délku mají pěší vycházkové a turistické trasy. Hojně se využívají také tři lanovky, vyhlídkový vlak a výtah, o kterém ještě uslyšíme. Návštěva parku zabere několik dnů, obvykle dva až čtyři. V roce 2016 park navštívilo na evropská měřítka nemyslitelných 61 milionů lidí! Už proto netvoří Čang-ťia-ťie oblíbenou položku v itinerářích baťůžkářů a milovníků panenské přírody. Přesto si odsud všichni návštěvníci odvážejí nezapomenutelné zážitky a odjíždějí okouzleni tímto monumentálním dílem přírody.
Most superlativů
Od roku 2016 má oblast Čang-ťia-ťie o jednu vrcholnou atrakci navíc, i když neleží přímo v národním parku, ale asi 15 km od jeho hranic. Jde o skleněný most u kaňonu, kterému sami Číňané říkají Čang-ťia-ťie Grand Canyon. I já jsem se tam jednoho svěžího jarního rána vydala.
Vstala jsem brzy a cestou jsem byla pořád trochu na pochybách, zda náhodou ještě nesním. Kráčela jsem po pěšině, všude kolem mlha, z níž vystupovaly zdánlivě nadpřirozené skalní útvary porostlé bujnou zelení. Kolem bzučel hmyz a štěbetali ptáci. Z meditativního opojení mne vytrhly až přibližující se vzrušené hlasy jakési čínské rodiny. Společně s několika dalšími turisty, kteří si také neváhali přivstat, jsme se zařadili do fronty v naději, že si procházku užijeme ještě v relativním klidu. Otevírá se přesně v půl osmé. Uložila jsem si baťůžek, obula návleky a nalehko jen s foťákem prošla turniketem. Naštěstí nejsem z těch, kterým se z výšek dělá špatně, a tak jsem směle vyrazila vpřed, abych unikla davu. Právě jsem vstoupila na nejdelší a nejvyšší skleněný m…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Čína – památky UNESCO