Málokterá krajina má tak zvláštní, nezaměnitelnou atmosféru jako divoký Dartmoor. Cestovatel, který sem zamíří poprvé, zažívá ve své mysli jedinečné putování časem. Vystoupá na nevlídnou bezlesou náhorní planinu, kde se střídají jen porosty po pás vysokých kapradin, tvrdého vřesu a žulové kameny na vrcholcích pahorků. Potkává zbytky starých kamenných kruhů, mohyly a pozůstatky dávných věků vynořující se z mlhy a nedokáže pochopit, jak a z čeho zde lidé mohli žít ve věčné zimě, větru a dešti. O pár kilometrů dál sjede do úzkého údolí do dubového lesíka k potoku, kde se stromy a žulové balvany zachumlaly do mechů a lišejníků a všechno je náhle přívětivě bujné a zelené. A v malých útulných vesničkách tíseň okamžitě zmizí, kamenné domky, živé ploty a spousta květin rázem zavedou turistu jen o dvě tři století zpátky a usadí ho do typické anglické hospůdky na pivo a slaný koláč se zapečeným králičím masem. Pochmurná vysočina je rázem zapomenuta, Středoevropan právě objevil starosvětský ráj.

Neobvyklé klimatické a půdní podmínky mají geologickou příčinu. Vysočinu Dartmooru tvoří až 280 milionů let starý žulový hřbet, který se táhne od souostroví Scily až do východního Devonu. Jeho nejvyšší částí je právě kamenná náhorní plošina Dartmoor, pokrytá jen slabou vrstvičkou kyselé neúrodné rašelinné půdy. Typické jsou žulové bloky obrovských balvanů na jednotlivých vršcích, nazývané tor, které vznikly puklinovým zvětráváním obnažených vrcholů pahorků. Je tu i specifické klima, vanou zde silné větry a častý je déšť i mlha. Průměrná nadmořská výška regionu se pohybuje okolo 370 m, nejvyšší vrchol High Willhays dosahuje 621 m. Lidé tu žili již v době bronzové a stopy po nich tu zůstaly dodnes, ale zdejší podmínky jsou natolik tvrdé, že nedovolily krajinu příliš přeměnit a poznamenat. Lidská činnost dotváří krajinu, ale spíše v pozitivním smyslu, člověk zde není majetným pánem, ale pokornou součástí. Pro zachování tohoto jedinečného soužití zde byl v roce 1951 vyhlášen národní park o rozloze 954 km².

Jméno Dartmoor vzniklo spojením jména řeky Dart, která zde pramení, a anglického výrazu moor, což znamená bažinatou (nebo slatinnou) pustinu. Slatiniště a rašeliniště s typickou chudou vegetací tu skutečně tvoří významnou součást krajiny, zaujímají více než 120 km² a vrstvy rašeliny dosahují mocnosti až 10 metrů. Na su…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Anglie 2