Nejvyšší pohoří Nového Zélandu, pojmenované naprosto evropsky Jižní Alpy, lemuje západní pobřeží Jižního ostrova. Nachází se v něm nejvyšší hora celé země, největší ledovce, a tudíž i nejlepší lyžařské terény, a také několik národních parků.
Nejsevernější je národní park Arthur´s Pass. Projíždí jím oblíbený úzkokolejný vlak TranzAlpine spojující největší město Jižního ostrova Christchurch na východě s původně zlatokopeckým městem Greymouth, které je zase největším městem na západním pobřeží. Trasu dlouhou 223 km překonává za čtyři a půl hodiny. Na trati je 19 tunelů a čtyři viadukty. Nejdelší z tunelů, Otira (8,5 km), byl v době svého otevření (1918) nejdelším v celé Britské říši a sedmým nejdelším na světě. Spád směrem k západnímu pobřeží je tak velký, že tu mají připraven i jakýsi protisvah, jak tomu bývá u horských silnic, kdyby vlaku selhaly brzdy. Už se to také dvakrát stalo – v letech 1957 a 1962. K překonání stoupání v opačném směru bylo zase v době páry třeba až čtyř lokomotiv.
Naším cílem byla zejména část pohoří v okolí nejvyšší hory země, tvořící národní park Mount Cook. Přijížděli jsme sem od jihovýchodu a měli už za sebou kouzelné scenerie rozsáhlé jezerní oblasti v širším okolí Queenstownu i jedinečný fjord Milford Sound. Projeli jsme průsmykem Lindis, za ním městečkem Omarama a silniční rozcestník nám ukázal směr na další malé město – Twizel. Kousek za ním začíná jezero Pukaki, jehož hladina byla zvýšena vybudováním hráze, pod níž stojí hydroelektrárna. Jeho údolí je jedinou přístupovou cestou do národního parku.
Projeli jsme systémem hrází a umělých vodních kanálů a naše silnice nabrala severní směr poměrně vysoko nad západním břehem jezera mléčně zakalené vody, v jehož svazích porostlých žlutými vousy trávy tussock jsou rozptýleny zemědělské farmy i víkendové vily bohatých Novozélanďanů. Jezero nám dělalo společníka celých 50 km, než přešlo v sytě zelenou mokřinu, kde do něj vtéká Tasmanova řeka i ostatní potoky stékající ze svahů nejvyšší části Jižních Alp.
Jakmile jezero skončilo, byl to už jenom kousek do jediného většího horského střediska celého parku, nazvaného stejně jako hora – Mount Cook či maorsky Aoraki (Prorážeč mraků). Tvoří ho samé velké (a samozřejmě i drahé) hotely, stylově obložené ztmavlým dřevem. Lyžaře odsud vyvážejí vzhůru na Tasmanův ledovec, největší na Novém Zélandě a údajně i na světě mimo polární oblasti (28,5 x 3 km), malá letadla.
Snadno přehlédnutelná úzká odbočka nás dovede až do Hermitage, malé chatové osady, na jejímž konci se nachází přírodní parkoviště s volně přístup…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Nový Zéland