Západní pobřeží Portugalska je poseto množstvím malých zajímavých městeček, která zpravidla zůstávají tak trochu ve stínu slavnějšího Lisabonu nebo Porta. Nazaré a Aveiro ale patří mezi ta, která návštěvníka překvapí a zaujmou specifickou atmosférou. Nazaré bylo v minulosti jedním z nejznámějších rybářských center v celé zemi a Aveiro je zase dnes proslulé svými vodními kanály a gondolami připomínajícími italské Benátky.

Nazaré leží na půli cesty z Lisabonu do Coimbry. Staří vrásčití rybáři z něj ještě úplně nezmizeli, ale panuje tu živá atmosféra, kterou dobře doplňuje krásná dlouhá pláž, zajímavá historie a samozřejmě výborná kuchyně, v níž dominují dary moře. Ze tří částí města je nejpopulárnější pobřežní Praia, kde se soustřeďují restaurace, bary, malé obchůdky, ale i místní prodavači sušených ryb. Ideálním východištěm k poznávací procházce je vesnička Sítio roztažená na mohutné skále nad městskou pláží. S městem ji spojuje nejen stará lanovka nabízející krásný pohled na celou pláž, ale i nejstarší historie.

Podle místní legendy přinesl jakýsi mnich ve 4. stol. do kláštera poblíž španělské Méridy, vzdálené odtud asi 250 km, z biblického Nazaretu dřevěnou sošku černé Panny Marie. Po vpádu Arabů na Pyrenejský poloostrov ji poslední vizigótský král Roderich spolu s mnichem Romanem převezli do Sítia, kde se rozhodli žít jako poustevníci. Mnich si našel malou jeskyni na vrcholku kopce, v níž nakonec i zemřel. Jeho posledním přáním bylo zemřít s Madonou po svém boku. Král ho v jeskyni pohřbil a na malém oltáříku zanechal sošku černé Madony. Časem se na toto místo zapomnělo, ale v okolí se začaly dít zázraky. K jednomu prý došlo v roce 1182, kdy se sem v ranní mlze vydal na lov rytíř Fuas Roupinho a Madona ho zachránila před jistou smrtí, neboť zázračně zastavila jeho koně těsně u strmého srázu. Rytíř nechal na tomto místě postavit jako připomínku své záchrany malou kapli Ermida da Memória. Stojí tu dodnes a sloup vedle připomíná, že sem přišel poděkovat Panně Marii za šťastný návrat z Indie i Vasco da Gama. Ve 14. stol. dal král Fernando postavit v sousedství větší kostel, později barokně upravený a krásně vyzdobený množstvím malovaných kachlíků i zlata, které pokrývá celý hlavní oltář, na němž stojí soška zázračné černé Madony.

Je milé se tu jen tak procházet, nechat si čechrat vlasy příjemným větrem vanoucím od oceánu a kochat se nádhernými pohledy na útes a rušný život pod ním. Jen kousek odtud, na konci pláže u majáku, zdolal v roce 2011 havajský surfař Garrett McNamara nejvyšší vlnu na světě, vysokou téměř 24 m – neuvěřitelný výkon! Vlny jsou tu obrovské hlavně v zimě a nejednou už způsobily značné škody na majetku a vyžádaly si i oběti na životech. Na chvíli mne pohltí čilý ruch před kostelem, kde starší ženy prodávají pražené mandle, ořechy, sušené fíky a švestky, různé ubrusy a přehozy s námořní tematikou i dřevěné plachetnice.

Pak se už spouštím lanovkou dolů do města a na pobřeží narážím na staříky a babky, kteří přímo na pláži suší a prodávají různé ryby a další dary moře. „Pane, prosím vás, jaké tu máte ryby?“ ptám se jednoho z nich. „Tak tady mám solenou tresku, tady jsou sardinky, chobotnice a krevety. Sardinky jsou čerstvé, ze včerejška. Chceš koupit?“ Nabídku sice odmítám, ale pán je přesto velmi milý. Vypráví mi, že se v minulosti živil jako rybář, ale dnes už raději s manželkou pronajímají pokoje zahraničním turistům. „ Dříve tu na mě moje žena čekala na lavičce na pláži. Brzy ráno jsem se vracel s bohatým úlovkem. V moři byla spousta ryb, ale teď už je jich hodně málo, kamaráde.“

Vidím, že i tady lidé pociťují pokles množství ryb. Podle údajů světové Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) je až 85 % světových oblastí rybolovu fakticky vydrancovaných nadměrným výlovem. Negativní dopad to má hlavně na přímořská města, jako je Nazaré, kde si lidé musí hledat jinou práci. Kousek od prodavače ryb sedí několik babiček zabraných do hovoru. I dnes chodí oblečené v tradičních…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Portugalsku