Nejstarší naučná stezka u nás, zvaná Köglerova. Kaple vedel cesty.

Po nejstarší naučné stezce

Nejstarší naučná stezka

Máme jich v naší republice více než dva tisíce. Zná je každý, kdo občas zavítá do přírody. V mapách jsou značeny zelenou barvou a v reálu osazeny tabulemi s mnoha zajímavými informacemi. Jejich délka může být pár set metrů nebo i desítek kilometrů. Spojují dohromady pohyb v přírodě i nenásilné poučení příslušníků všech generací. Téměř každý z nás ve svém životě nějakou naučnou stezku prošel. Jen nemnozí však vědí, kde se nachází ta nejstarší.

Rudolf Kögler se narodil v roce 1899 v Krásné Lípě. Už jako chlapec byl velmi nadaný, ale chudá rodina si nemohla dovolit nákladná studia. Vydal se proto ve stopách mnoha svých vrstevníků z německých pohraničních oblastí a stal se textilákem. Vystudoval střední pletařskou školu a nastoupil do textilní firmy Phillipa Michela ve vesnici Zahrady, asi 3 km na severozápad od Krásné Lípy. V roce 1930 se sem i přestěhoval do domku rodičů své manželky.

Přestože mu nebylo dopřáno věnovat se vědě profesionálně, celý život se zabýval amatérsky mnoha obory včetně astronomie, biologie, botaniky i geologie. Spolupracoval se švýcarskou observatoří v Curychu a za náčrt polární záře jej dokonce ocenila i Royal Observatory of Greenwich. Jeho největším zájmem však byla geologie.

Místo, kde Kögler bydlel, bylo jako stvořené pro jeho koníček. Právě na hranicích Labských pískovců a Lužických hor prochází linie lužického zlomu, naší nejvýznamnější tektonické poruchy. Tento zlom, zvaný také lužický přesmyk, je důsledek alpinského vrásnění, kdy se kra lužického plutonu vyzdvihla a přesunula přes kru české křídové tabule, čímž se na povrch dostaly nejen starohorní a prvohorní vyvřeliny, ale i mladší vrstvy jurských vápenců.

Nejstarší naučná stezka
Nejstarší naučná stezka

Rudolf Kögler podnikl nespočet výletů po okolí a sbíral ukázky jednotlivých hornin, aby z nich na své zahradě vytvořil plastickou geologickou mapu rozhraní Labských pískovců a Lužických hor. Své dílo dokončil kolem roku 1937 a následně začal pracovat na vytvoření naučné stezky mezi Vápenkou u Krásné Lípy a vrcholem Vlčí hory. Celý projekt probíhal ve válečném období 1941–1945. Stezka začínala v oblasti vápencových lomů, pokračovala mezi pískovcové věže Kyjovského údolí a končila po 12 km u rozhledny Na Vlčí hoře.

Každé jaro vyrážel nákladem obtížený nadšený amatér na stezku, aby zde umístil neuvěřitelných 70 dřevěných tabulí a připomínek zajímavých detailů. Sám potom na stezce působil jako průvodce pro skupiny návštěvníků. Po skončení války byl díky svým antinacistickým názorům a neústupnému vyjednávání s úřady vyňat z odsunu a pokusil se o další provoz stezky. Připravil naučné tabule v češtině, ale díky nezájmu a poválečné hektické době se už stezku nepodařilo zprovoznit. Rudolf Kögler zemřel poměrně mlád v roce 1949 v rumburské nemocnici na vnitřní krvácení způsobené zanedbáním lékařské péče ze strany ošetřujícího personálu.

Köglerovu naučnou stezku se podařilo zprovoznit až v letech 2002–2006 jako společný projekt při tvorbě Centra Českého Švýcarska a za pomoci fondů EU a Ministerstva pro místní rozvoj. Začíná i končí v Krásné Lípě hned za Domem Českého Švýcarska a měří přibližně 23 km. Zahrnuje v sobě celou původní dvanáctikilometrovou trasu a je osazena zhruba čtyřmi desítkami informačních tabulí v češtině i němčině.

Nejstarší naučná stezka
Nejstarší naučná stezka

Hned po svém začátku vede stezka zrenovovanými částmi městského parku a následného lesoparku a poté pokračuje na vyhlídku u Kamenné Horky, odkud se naskýtá výhled na panorama Lužických hor i Krásnou Lípu. Stezka se pak noří do rozsáhlého lesního porostu, ležícího na rozhraní CHKO Lužické hory a národního parku České Švýcarsko.

Dalším cílem je přírodní rezervace Vápenka, jedno z mála míst v Čechách, kde na povrch vystupují jurské vápence. Jejich kvalita je předurčila k výrobě vápna a jejich těžba se zmiňuje již v roce 1641. Postupně zde vznikly dva lomy – Starý a Nový, doplněné pecí na pálení a obydlím pro obsluhu. Právě zde začínala původní stezka. Kögler využíval obnažených skalních stěn k výkladu o geologii. Dnes jsou oba lomy zarostlé náletovými dřevinami, vybavení zmizelo a celkově nic nenasvědčuje, že kdysi šlo o rušné pracoviště. V opuštěných štolách dnes zimují netopýři včetně několika ohrožených druhů.

Stezka pak vystupuje na Maškův vrch, který se oficiálně jmenuje Vápenný, ačkoliv vápence se vyskytují pouze na jeho jihozápadním úbočí. Vrchol kopce je mnohem starší, tvoří ho rumburská žula stará více než půl miliardy let. Následují asi dva kilometry lesem a cesta nás zavede do osady Kyjov. Kolem zrušené školy a starého hřbitova se blíží k jednomu ze svých nejkrásnějších, ale také nejnáročnějších úseků…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa České Švýcarsko/Labské pískovce

Nejstarší naučná stezka

Shopping Cart