Triumfální oblouk dělí hlavní loď od apsidy kterou zdobí krásné mozaiky V Římě je tento svátek spojen s bazilikou S. Maria Maggiore neboli Panny Marie Větší, též nazývanou Panny Marie Sněžné. Dříve se začínalo slavit předchozího dne večer takzvanou vigilií neboli celonočním bděním a postem. Papež s kardinály se dokonce již ráno o vigilii odebral do kaple sv. Vavřince v Lateráně, kde otevřel nejposvátnější relikviář, ze kterého byl vyňat starobylý Kristův obraz namalovaný lidskou rukou. Podle legendy tato ikona připlula po moři z Cařihradu za obrazoboreckých bouří a v Římě byla zachráněna.
V předvečer svátku byl tento obraz vynesen ven a v průvodu osvětleném tisíci pochodněmi nesen Římem. Když průvod došel ke kostelu St. Maria Nova, byl obraz sňat z nosítek a Spasiteli byly symbolicky omývány nohy. Tento rituál se pak opakoval i na několika dalších významných místech. Procesí tak pokračovalo celou noc a až za ranního svítání dospělo k hlavní mariánské bazilice, kde je v jedné z kaplí uchováván obraz Panny Marie. Poté byla Kristova ikona vnesena do chrámu, v němž došlo k setkání dvou obrazů, které mělo symbolizovat setkání syna s matkou. Podobně jako ve chvíli nanebevzetí, kdy k sobě Kristus příjímá Pannu Marii. Poté papež sloužil sváteční mešní bohoslužbu a udílel lidem unaveným celonočním bděním a postem slavné požehnání. 
I když se dnes tento svátek neslaví s takovou pompou a procesím, přesto stále patří k těm nejvýznamnějším římským slavnostem. A to i ze zcela profánních důvodů. Zahajuje totiž druhou polovinu srpna, kdy v Římě vrcholí nesnesitelná vedra, a pro všechny Římany je znamením, že přišel čas na zbytek měsíce odjet z města. Obchody a úřady se zavírají a v Římě podle mísního pořekadla zůstavají jen psi a Američané – i když dříve se říkalo Francouzi.
Co tedy zbylo z tak podivuhodné slavnosti dnes? Navštívit mši u příležitosti tohoto svátku stále stojí za to. V nádherně vyzdobené bazilice se můžete zúčastnit obřadu, který se nikde jinde nekoná. Při obětním průvodu, jenž symbolizuje vstup Marie do nebeské svatyně, sbor zpívá antifonu: Vzata je Maria do nebe, radují se andělé…aleluja. A právě v tomto okamžiku se otevře zlatý kazetový strop, z něhož se začnou sypat tisíce květů bělostných, vonících lilií. – Na památku toho, že druhého dne po pohřbu nalezli apoštolové Mariin hrob bez těla, ale naplněný květinami. 
V chrámu se mísí silná vůně lilií s oblaky kadidla, zlacený strop a zlaté mozaiky uzavírají prostor do tajemného příšeří a ještě z dálky doznívá poslední aleluja. Zdá se, že zde přeci jenom něco z dávných dob zůstalo.
Další informace o Itálii naleznet zde: http://www.sopka.cz
Aleš Roleček