Pro východní část geoparku Český ráj je často využívanou vstupní branou Nová Paka, která zároveň představuje i východiště do Podkrkonoší. Leží v půvabné krajině, která má charakter ploché vrchoviny a na kterou dohlíží protáhlý hřbet Kumburku, jehož oblý vrchol (642 m n. m.) nese stejnojmennou hradní zříceninu. Hrad tu byl vybudován zřejmě okolo roku 1300 a Nová Paka, dnes desetitisícové město, patřilo dlouhou dobu k jeho majetku.
Během téměř čtyř století existence hradu Kumburku vlastnilo kumburské panství několik šlechtických rodů. Z těch významnějších to byli postupně markvartičtí Vartemberkové, páni z Lichtenburka, Berkové z Dubé, Trčkové z Lípy a Smiřičtí, které po pobělohorské konfiskaci protestantských majetků vystřídal nakrátko v čele panství Albrecht z Valdštejna. Celá tato dějinná epizoda skončila v roce 1658, kdy Ferdinand III. na základě doporučení císařské komise nařídil hrad zbořit. Tehdy totiž panovaly obavy, že by hrad mohl být v budoucnu zneužit nepřítelem k plenění okolí obdobně, jak to zde za třicetileté války předváděli Švédové.
Jednou z nejvýznamnějších událostí v historii Nové Paky bylo založení kláštera paulánů, nejmenších bratří sv. Františka z Pauly. Klášter vysvěcený v roce 1701 vyrostl na místě spojeném s legendou o zázračném nálezu vypodobnění Bohorodičky – zda se jednalo o sošku anebo o obraz, není jasné. Posvátný předmět se měl ztratit za husitských válek, nahradila jej však pozdně gotická soška Madony, postupem času uctívaná coby Panna Marie Novopacká, za níž přicházelo do města stále více poutníků. Proto pro ni pauláni nechali vystavět velký poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, který dodnes zůstává nejhodnotnější stavební památkou města, velice ceněnou i v rámci celé naší pozdně barokní architektury. Autora projektu se dosud nepodařilo s určitostí identifikovat, podle některých indicií se však usuzuje, že by jím mohl být někdo z okruhu blízkého Dienzenhoferům. Pozornosti se těší i vnitřní zařízení chrámu, především kvůli oltářním obrazům od Petra Brandla a Josefa Führicha, ale třeba i kvůli historickým varhanám z první poloviny 18. stol.
Za necelých sto let svého trvání klášter pozvedl Novou Paku nejen duchovně, ale i ekonomicky. V dobách největší prosperity se ve městě ročně konalo…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Český ráj