Nové Město na Moravě je v posledních deseti letech naší veřejnosti nejvíce známo díky pořádání jednoho ze závodů Světového poháru v biatlonu, který se odehrává v celoročně využívaném areálu Vysočina arény. Sportovní nabídku rozšiřuje i síť singletracků, stezek pro horská kola, které se proplétají jejím okolím. Nové Město má však nabídku i pro turisty směřující za uměním a kulturou. Ne nadarmo se mu přezdívá Galerie pod širým nebem.
Historické jádro Nového Města na Moravě rozložené kolem rozlehlého ústředního Vratislavova náměstí má statut městské památkové zóny. Vede jím prohlídkový okruh s 22 zastaveními a uprostřed náměstí dominuje původně gotický kostel sv. Kunhuty s působivými sgrafity zdejšího rodáka Karla Němce. Kostel obklopují vzrostlé jírovce, v jejichž stínu si můžete zahrát šachy, neboť pod nimi stojí kamenné stolky s šachovnicemi a velkými šachovými figurami. Dalšími dvěma nepřehlédnutelnými stavbami na náměstí jsou novorenesanční zámek, kde dnes sídlí Horácká galerie, a budova Horáckého muzea, někdejší radnice z pernštejnské doby, což dokládá kámen nad vchodem s letopočtem 1555 a zubří hlavou, znakem Pernštejnů.
Za přezdívku „galerie pod širým nebem“ vděčí město svým dvěma slavným rodákům, jejichž díla tu zdobí nejrůznější místa, sochařům Janu Štursovi a Vincenci Makovskému. Rodné domy obou umělců pochopitelně najdeme rovněž na trase prohlídkového okruhu. Jan Štursa, jeden ze zakladatelů českého moderního sochařství, patřil k nejnadanějším žákům Josefa Václava Myslbeka na pražské Akademii výtvarných umění, jejíž vedení po Myslbekově smrti převzal. O Štursově významu svědčí nejen uložení jeho ostatků na vyšehradském Slavíně, ale třeba i výrok známého historika umění V. V. Štecha: „Jan Štursa byl patrně jediným géniem, jehož jsem potkal.“ Návštěvníkovi Nového Města na Moravě se nabízí jedinečná možnost seznámit se sochařovou tvorbou přímo v plenéru jeho rodiště. Před Štursovým rodným domem s pamětní deskou stojí jedno z jeho vrcholných děl, bronzová socha „Raněný“, inspirovaná hrůzami 1. sv. války, které Štursa osobně zažil na haličské frontě. Upoutá vás nejen propracované mužské tělo hroutící se následkem zranění, ale zejména výraz tváře. Štursa byl pověstný tím, že v bronzu nebo i v kameni uměl dokonale vyjádřit vnitřní prožitky člověka. Nedaleko ve stínu stromů je ukryto ještě jedno Štursovo sousoší s válečnou tematikou nazvané „Pohřeb v Karpatech“.
Na Palackého náměstí najdeme dvě Štursova díla – pomník Františka Palackého z roku 1902, který byl jeho první veřejnou zakázkou, a sousoší „Píseň hor“, jímž byla o tři roky později osazena kamenná kašna z 19. stol. uprostřed náměstí. Představuje sedícího chlapce s beránkem v klíně a za pozornost stojí zejména blažený výraz chlapce probírajícího se ovčími kudrnami.
Vincenc Makovský, jehož jméno nese i zdejší gymnázium, byl významný představitel meziválečné avantgardy a uznávaný průmyslový designér, jenž studoval sochařství v ateliéru Jana Štursy. Sochy tvořil jako doplněk účelové architektury, a tak je spatříme třeba na novoměstské nemocnici nebo budově tělovýchovné jednoty. Ve vestibulu gymnázia stojí model pomníku J. A. Komenského, jehož originál bychom našli v nizozemském Naardenu. Makovský je ve svém rodném městě i pohřben na evangelickém hřbitově, hrob zdobí jeho reliéf vytvořený na motiv písně „Proč, kalino, v struze stojíš“.
Další díla obou slavných rodáků najdeme v Horácké galerii v rámci expozice realistického moderního českého sochařství. Pokud pojedete do Nového Města na Moravě s dětmi a budete se obávat, že by se mohly nudit, slibte jim návštěvu Horáckého muzea. Kromě stálých expozic věnovaných lidové kultuře, výrobě lyží a vývoji lyžování, sklářství a železářství tam na dvorku najdete snad nejzajímavější exponát, tzv. mlejnek z Víru. Původní vodní mlýnek pro děti stával na Rovečínském potoce v obci Vír, kde ho zhotovil a postupně obohacoval o další a další figurky pan Vincenc Navrátil. Od jeho vnuka ho pak muzeum získalo darem v roce 1986. Celý mechanismus pohání proud vody, jímž se figurky dávají do pohybu: řemeslníci přitloukají hřebíky, dřevorubci řežou dříví, sedláci mlátí obilí. Slavnostním Otevíráním mlejnku začíná každoročně v Novém Městě hlavní turistická sezona.
Další články z vydání o Vysočině naleznete zde
Nové Město na Moravě