V polovině devadesátých let byla rozhodnutím vlády provedena některá dílčí ochranářská opatření, ale napjatý vztah mezi akciovou společností Povodí Moravy a ekologickými iniciativami trvá dál. Na dolních tocích Moravy a Dyje, se po tisíciletí vyvíjela osobitá nížinná krajina, pravidelně zaplavovaná rozvodněnými řekami. Toto rovinné záplavové území, v postatě nejnižší stupeň říční terasy, pod nímž už leží jen koryto řeky, se odborně nazývá niva. Na ní pak vyrůstá specifické společenstvo humózních podmáčených listnatých lesů s bohatým bylinným podrostem zvané luh. Na nivě zůstávají často opouštěná, mrtvá ramena meandrujících řek, která se stávají lužními jezery. Na některých místech, zvlášť podél Dyje, se také zvedají ostrůvkovité pahorky písků, místně zvané hrúdy, které do tvaru dun vyfoukaly větry v dobách ledových. Skoro každý hrúd porůstal a zpevňoval borový les a na vrcholku nejednoho z nich vyrostly běhen staletí pevnosti, hrádky, kostely a naposledy i romantické stavby Lichtenštejnů. V průběhu posledního tisíciletí, kdy byla jižní Morava souvisle osídlena, byly lužní lesy částečně káceny, aby na jejich místě vyrostly travnaté pastviny a kosené vlhké lužní louky…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 4/2004

Hledáte ubytování na jižní Moravě? Najdete je na: http://www.travelguide.cz