Nuragy
Počátky lidského osídlení Sardinie jsou stále zahaleny závojem neznáma. Jisté je, že v mladší době kamenné, po roce 8000 př. n. l., vzkvétalo na ostrově několik kultur, jež jsou vesměs pojmenovány podle nalezišť jejich artefaktů – nástrojů, zbraní, keramiky. Pak se ale zhruba po roce 1800 př. n. l. objevila kultura, jež všechny ostatní hluboce zastínila. Její příslušníci byli mimořádnými architekty. Všude na ostrově vztyčovaly tajemné věže, tisíce a tisíce, stále složitější a kyklopské, postupně doplňované opevněnými osadami. Říká se jim nuragy a kultuře jejich stavitelů podle nich nuragská.
Na Sardinii se od 18. století př. n l. rozvíjela v rozmezí přibližně 1000 let tzv. nuragská civilizace, která, jak ukazují archeologické vykopávky, byla vyspělou kulturou jak v řemeslech, tak v obchodních stycích s dalšími kmeny. Největší rozkvět zaznamenala kultura pojmenovaná podle svých typických staveb, kamenných věží ve tvaru komolého kužele, přibližně v období let 1500–800 př. n. l. Nuragů bylo dosud na celém ostrově prozkoumáno více než 7000.
Nejlepším příkladem nuragské kultury je Su Nuraxi di Barumini, archeologická lokalita v provincii Oristano, jedinečné místo, které UNESCO v roce 1997 zapsalo na seznam Světového dědictví. Su Nuraxi objevil v polovině 20. stol. Giovanni Lilliu, „otec“ sardinských archeologů. Lokalita existovala od 16. stol. př. n. l. a svědčí o centru moci v bohaté a úrodné oblasti Marmilla.
Centrem Su Nuraxi je třípodlažní centrální věž z přesně vedle sebe navrstvených čedičových bloků. V každém podlaží byla původně jediná místnost zaklenutá nepravou kuželovou klenbou (tholos). V nejvyšším patře se místnost nezachovala. V pozdní době bronzové (14.–12. stol. př. n. l.) byla k věži přistavěna silná hradba spolu se čtyřmi podpůrnými věžemi vysokými 14 metrů, takže stavba působí dojmem hradu. Kolem centrální věže je z výšky dobře vidět osada tvořená asi padesátkou kruhových kamenných chatrčí, studní a cisteren. Nejvýznamnější z nich byla pravděpodobně rozsáhlá kruhová stavba s prstencovým sedátkem po vnitřním obvodu a pěti výklenky ve stěnách, v nichž byly nalezeny různé posvátné a rituální objekty, což naznačuje, že se v ní konala shromáždění komunity, jejíž počet obyvatel se mohl pohybovat až do jednoho tisíce.
Od 6. století př. n. l. byla Sardinie okupována Kartágem. Obě kultury se promísily a vzhled i život vesnice doznal zásadních změn. V roce 238 př. n. l., po první punské válce, přechází Sardinie pod římskou nadvládu. Během tohoto období nuragská civilizace zaniká.
Casa Zapata
Nálezy z lokality Su Nuraxi jou vystaveny v Barumini v muzeu Casa Zapata, které sídlí v někdejší rezidenci sardinsko-aragonského rodu, jenž v 16. stol. vládl regionu La Marmilla. Teprve v 90. le…
Úplné znění článku naleznete zde