Říše, nad kterou slunce nezapadá. A tady její srdce, duše a víra. Pomíjivost a věčnost. Bohatství tušené, střídmost zjevná. Naplnění slibu. Palác a hrob. Klášter a škola. El Escorial.
Asi 45 km severozápadně od Madridu, na úpatí hory Abantos v pohoří Sierra de Guadarrama, stojí jedna z nejpozoruhodnějších památek celého Španělska – Real Sitio de San Lorenzo de El Escorial. Dnes používané označení „královské místo“ je výstižnější než tradiční „klášter“, ačkoli na začátku všeho byl zbožný slib. Na den sv. Vavřince, 10. srpna 1557, porazili Španělé u Saint-Quentinu francouzskou armádu, což bylo vítězství, které významně přispělo k posílení španělského vlivu v Evropě, zejména v Itálii. Mladý španělský panovník Filip II., jenž o tři měsíce dřív oslavil třicetiny a na španělský trůn usedl počátkem předchozího roku, nebyl žádný válečník. Zatímco vojsku velel savojský vévoda Emanuel Filibert společně s hrabětem Lamoralem van Egmont, pozdějším místodržitelem Flander a Artois, Filip trávil čas bitvy ve 40 km vzdáleném Cambrai. Když k němu dorazila zpráva o vítězství, padl prý na kolena a slíbil na paměť sv. Vavřince postavit největší kostel ve Španělsku.
Světec ze 3. stol. umučený na grilovacím roštu, jenž se stal jeho typickým atributem, držel ochrannou ruku nad Filipem II. i nadále. Král, který zprvu vládl z Nizozemí, se vracel v roce 1559 natrvalo na Pyrenejský poloostrov. U galicijského pobřeží se jeho flotila dostala do těžké bouře, několik lodí ztroskotalo, ale Filip, ač několikrát v ohrožení života, šťastně doplul. Na moři byl i v den sv. Vavřince, a tak bylo nasnadě, komu připsat zásluhu na panovníkově záchraně. Dva roky po svém návratu přeložil Filip II. sídlo dvora z Valladolidu do Madridu a začal v jeho okolí hledat vhodné místo pro slíbenou stavbu, která už nezahrnovala pouze kostel. Král postupně svou myšlenku rozšířil a rozhodl se vybudovat společně s chrámem také mauzoleum svého rodu, klášter jeronymitů, oblíbeného řádu svého otce Karla I., a konečně i královský palác, který by byl venkovským protipólem v té době přestavovaného paláce madridského.
Hledání místa nepříliš vzdáleného od nové metropole, ale přitom poskytujícího vhodný terén, dostatek stavebního materiálu a potřebný klid, nebylo jedn…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Madrid