olivy
Na ostrově boha Dia rostou od nepaměti. Poskytují zdejším lidem potravu, pomáhají jim udržovat pevné zdraví a dožívat se dlouhého věku. Stromy života jsou po tisíciletí součástí krétské krajiny a tradic.
Zeptáte-li se Kréťanů, bez čeho si svůj život nedovedou představit, bezpochyby vám odpoví, že bez olivového oleje. Není divu, že největší řecký ostrov je olejovou velmocí. Už v mínójských palácích v Knóssu a v Kató Zákru odkryli archeologové prostory, kde se v píthoi, obrovských keramických nádobách, skladovalo až 250 000 kg oliv. Dávní obyvatelé Kréty olej používali v kuchyni, pro svícení a na výrobu léčebných či kosmetických prostředků. Byl také součástí mnoha náboženských rituálů a obřadů. Jeho vývoz byl dobře organizován a olivový olej se stal nejdůležitější obchodní komoditou Kréty. Starobylá tradice pokračuje také v současnosti. Až 65 % obdělávané půdy na Krétě pokrývají olivovníkové háje. Živí je úrodná půda, slunce, mírné středomořské klima a láska zdejších obyvatel.
Stromy s vrásčitými kmeny nasazují na květ v máji. O měsíc později již plody začínají nabírat na objemu, aby na podzim plně dozrály. Záleží však na konkrétní z více než 75 krétských odrůd. Nejběžnější je malá, odolná Koroneiki poskytující vysoce kvalitní olej s ovocnou chutí, dále pak Tsounati, kterou farmáři pěstují zejména ve vyšších nadmořských výškách, jelikož vydrží nižší teploty, a Chondrolia (Throumbolia). Sklizeň oliv začíná v listopadu a pokračuje až do ledna. Správný termín sklizně je velmi důležitý, protože výrazně ovlivňuje kvalitu olivového oleje. Jakmile majitel zavelí, sběrači natáhnou pod stromy černé sítě. Dužnaté peckovice do nich samy padají a průběžně se sbírají každých 15 dní. Některé odrůdy se však sklízejí jednorázově – zvláštními hřebeny, klácením ze stromů nebo očesáváním teleskopickými tyčemi s rotačními osami. Šikovné ruce pomocníků nasypou olivy do jutových pytlů či plastových beden, které se co nejrychleji transportují do lisovny. Tam se plody nejprve očistí od zbytků větviček a listů a projdou cirkulující vodní lázní. Poté se zbaví pecek a podrtí žulovými mlýnskými kameny na hustou kaši. Hutnou hmotu rozprostřou zaměstnanci lisovny na speciální rohože, z nichž hydraulický lis vytlačí za studena během devadesáti minut při teplotě 38 °C zdravý produkt. Nakonec přichází na řadu dekantace, při níž dojde k oddělení zbytku vody od oleje. Čisté „tekuté zlato“ putuje do nerezových kanystrů a tanků, kde si před stáčením do lahví a plechovek ještě chvíli poleží. První zájemci tak mohou jeden z nejlepších olivových olejů na světě poprvé ochutnat tři mě…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Kréta