Pils, pilsen, pilsener

Pivo se v Plzni samozřejmě vařilo už mnohem déle. První písemná zpráva pochází z roku 1307. Jedná se o závěť, v níž Wolfram Zwinilinger odkázal kostelu sv. Bartoloměje svůj pivovar a sladovnu. Podle historiků však plzeňští pivovarníci v 30. letech 19. století vařili tak mizerné pivo, až městským radním jednoho dne v roce 1838 došla trpělivost a nechali 36 sudů nechutného moku vylít před radnicí. Právovárečníci se pak dali dohromady a rozhodli se vybudovat nový moderní pivovar. Pověřili tímto úkolem stavitele Martina Stelzera, který se nejprve vypravil do Bavorska, aby se tam poučil o tom, jak nejlépe kvalitu piva zlepšit. Do Plzně se vrátil se svérázným sládkem Josefem Grollem, jehož přesvědčil, aby ve zdejším Měšťanském pivovaru zavedl výrobu tzv. podkvasného piva, jaké vařili bavorští sládci. Náhoda tomu chtěla, že Groll, možná chybou v obvyklém postupu, uvařil pivo nového typu, které jeho samého překvapilo skvělou chutí.
Spodně kvašený světlý ležák se stal pravzorem všem ostatním světlým pivům a nový způsob výroby znamenal význačný mezník v historii našeho pivovarnictví. Během krátké doby všechny pivovary zavedly tuto technologii. Nastal zlatý věk českého pivovarnictví, které silně ovlivnilo vývoj tohoto oboru ve světě. Výroba piva s nezaměnitelnou chutí a kvalitou učinila z Plzně světovou metropoli piva a sláva zdejšího pivovaru se rychle šířila po celé Evropě. Zatímco v roce 1842 vyrobil asi 3700 hl, koncem 19. století již produkoval ročně kolem 700 000 hl a roku 1913 dosáhl výstav magické hranice milionu hektolitrů piva, přičemž téměř polovina z tohoto množství putovala na zahraniční trhy. Ostatní pivovary plzeňský mok napodobovaly. Nejjednodušeji tím, že si přisvojovaly jeho název, a tak se objevila piva s označením pils, pilsner či pilsener. Aby nedocházelo k záměnám s jinými pivy, pivovar si v roce 1898 nechal zapsat dodnes užívanou ochrannou známku Plzeňský Prazdroj – Pilsner Urquell. Dnes je členem mezinárodní skupiny SABMiller, druhé největší ve světovém pivovarnictví, a Pilsner Urquell vlajkovou značkou skupiny s loňským výstavem jeden a půl milionu hektolitrů.

Plzeňský Prazdroj
Historická brána pivovaru Někdejší Měšťanský pivovar v Plzni, dnes Plzeňský Prazdroj, je otevřen návštěvníkům, kteří se mohou seznámit s procesem výroby. Do pivovaru vcházejí pseudorenesanční vstupní branou postavenou v roce 1892, jež je zobrazena na etiketách plzeňského piva. K charakteristickým stavbám pivovaru patří také vodárenská věž, vybudovaná v roce 1907, která zásobovala nejen pivovar, ale i část městského veřejného vodovodu. Z architektonického hlediska je zajímavá také reprezentační vila z roku 1932 a sousední pseudoklasicistní administrativní budova, kterou navrhl v roce 1917 architekt Hanuš Zápal. Před pár lety prošla rekonstrukcí a dnes je v ní umístěno Návštěvnické centrum, jehož hlavním objektem je řez starým pivovarem z přelomu 19. a 20. století. Historii představí krátký film a pak se již návštěvníci vydávají do útrob pivovaru, kde se seznámí s ojedinělou technologií vaření pravého plzeňského piva a projdou i nejmodernější varnou v Evropě. Prohlídka vrcholí v historických sklepech, v nichž mladé pivo kvasí v dubových spilečných kádích a zraje ve velkých dubových ležáckých sudech. Nefiltrované a nepasterované pivo zde mohou návštěvníci ochutnat.

Příběh piva
Nikde jinde v Plzni by to Pivovarskému muzeu neslušelo lépe. Sídlí totiž ve starobylém gotickém domě ve Veleslavínově ulici nedaleko náměstí, který je s vařením piva spojen už šest století. Ze čtrnácti majitelů, kteří se v něm vystřídali, bylo sedm sladovníků. Spolu se sousedním šenkem Na Parkánu se oba domy jako zázrakem dochovaly v původní podobě. Sladovna v přízemí domu Na Parkánu fungovala do roku 1867.
Nově otevřená expozice mapuje šest tisíc let starou historii vaření piva od raných starověkých počátků přes český středověk až po vrcholné období českého pivovarnictví koncem 19. a začátku 20. století. Představuje historii nádob na pití piva, včetně džbánů z doby faraona Tutanchamóna či Julia Césara, a pohárů, z nichž pili při návštěvách Plzně císař František Josef, korunní princ Rudolf a další. Zastoupeno je i sběratelství, ať již jde o pivní tácky, lahve, zátky či etikety. Mezi kuriozitami, které se vztahují k pivu, budí pozornost například miniaturní soudek o objemu 1 cm3. Zhotovil ho mistr bednář František Stejskal ve 30. letech minulého století stejným způsobem jako velké sudy. Další ojedinělé exponáty z dějin pivovarnictví dotvářejí prostředí unikátní gotické sladovny. Na tzv. valachu z 18. století se dodnes suší slad, parní stroj a vybavení pivovaru dýchají atmosférou Hrabalových Postřižin. Samostatná expozice přibližuje historii plzeňského pivovaru. V muzeu jsou rovněž vystavena nářadí a technická zařízení, jež sloužila ke zpracování piva, například plničky a zátkovačky lahví a kompletní vybavení bednářské dílny. Na závěr si mohou návštěvníci posedět v šenku Na Parkánu, vybaveném ve stylu české hospody začátku minulého století, a také tady si nechat načepovat nefiltrované pivo.

Pils, pilsen, pilsener
Varna Jen málo českých výrobků se může pochlubit skutečně světovou proslulostí. A ještě méně je těch, jejichž název se stal obecným a celosvětově používaným označením pro daný druh zboží, podobně jako je lux synonymem pro vysavač nebo xerox pro kopírku. Obdoby názvu plzeňského piva, tedy pils, pilsen či pilsener, jsou celosvětově užívaným označením druhu světlého piva vyráběného metodou spodního kvašení. Vzhledem k oblibě tohoto typu piva se vyskytují v názvu asi třetiny všech pivních značek na světě.

Hledáte ubytování v Plzni ? Najdete je na: http://www.travelguide.cz

Jaroslav Skalický

Shopping Cart