Po čertech zajímavý kraj

Spreewald prý vznikl tak, že ďábel zapřáhl do pluhu pár pekelných volů a šel orat. Jak ale práskal bičem, voli se splašili, utekli mu, pobíhali nekontrolovaně krajem a vyrývali do země hluboké brázdy, které se posléze naplnily vodou. Tahle legenda není nejpřesnějším vyjádřením skutečnosti, ale zase se poslouchá lépe než suchý výklad o tom, že na konci poslední doby ledové, když se oteplilo a ledovce začaly tát, vyhloubila odtékající ledovcová voda široké údolí s nízkými pahorky. Řeka udělala z pahorků ostrovy a kolem nich vytvářela četná ramena, až vznikla vnitrozemská delta, ve střední Evropě zcela jedinečná. Kolem vodních toků rostly původně všude husté olšové lesy s příměsí vrb, jasanů a některých dalších stromů.
Na konci období stěhování národů v 6.–7. stol. přišli do bažinaté doliny Spreewaldu Lužičtí Srbové, ale zpočátku se usadili pouze na jejích okrajích, kam nedosahovaly záplavy. Spreewaldu dali také jeho první jméno Błota neboli Bažiny. Pronikání člověka do hloubi Spreewaldu začalo až v 11. stol. v souvislosti s první vlnou německé kolonizace, ale ve větší míře k němu docházelo až od 17. stol. Od té doby byla přírodní krajina Spreewaldu přeměňována stále více na krajinu kulturní – ve výsledku se na louky a pole proměnily asi tři čtvrtiny původních lesů…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2015

Shopping Cart